Veřejná podpora výzkumu a vývoje poskytovaná nepřímou formou v podmínkách malých a středních podniků s důrazem na informační zajištění

Inovace je kritickým faktorem rozvoje země, protože je hlavním zdrojem konkurenční výhody a primárním faktorem ovlivňujícím hodnotu firem (Zhang, 2O13); technologické inovace jsou vnímány jako endogenní faktor, který reaguje na ekonomické výzvy (McKenzie, 2OO8). Jedním ze zdrojů inovací je činnost výzkumu a vývoje, tvorba výstupů výzkumu a vývoje je spojena s externalitami, které snižují návratnost investic do této činnosti pro soukromé podniky, proto je činnost výzkumu a vývoje předmětem veřejné podpory. Veřejná podpora je poskytována přímou či nepřímou formou, mezi kterou patří zejména daňové pobídky. Z rešerše literatury současného poznání v oblasti daňových pobídek vyplývá, že zejména malé a střední podniky, které jsou v inovačním procesu klíčové mají méně prostředků jak na vlastní investice do výzkumu a vývoje, tak také méně zdrojů, které mohou vynaložit na administrativu spojenou s uplatněním daňových pobídek. Malé a střední podniky jsou tak více citlivé na administrativní problémy spojené s uplatněním daňových pobídek. Proto byl cíl práce stanoven takto: přispět ke stávajícímu poznání v oblasti uplatnění daňových pobídek a navrhnout odpovídající nástroj pro podporu řízení a informačního zajištění daňových pobídek na výzkum a vývoj v podmínkách malých a středních podniků. Cíl práce byl rozdělen do těchto dílčích cílů: (1) identifikovat problémy související s uplatněním daňových pobídek na výzkum a vývoj v podmínkách malých a středních podniků a porovnat je s referenčním výzkumem, který provedl Chittenden & Derregia (2O1O); (2) navrhnout systém pro zlepšení informačního zajištění projektů výzkumu a vývoje realizovaného v podmínkách malých a středních podniků pro uplatňování daňových úlev. Pro řešení cíle byla zpracována cílená rešerše, ze které zejména vyplynulo, že pro efektivní uplatnění daňových pobídek je způsob vymezení činnosti VaV a souvisejících nákladů nezbytný (Billings et al., 2OO1); vzhledem k obtížné přiřaditelnosti nákladů ke konkrétnímu projektu výzkumu a vývoje (Švejda a kol., 2OO7, Godfrey & Hamilton, 2OO5) je velmi důležité vytvořit systém, který informačně zajišťuje průběh projektu výzkumu a zobrazuje související náklady podobně, jako u reportingu projektů výzkumu a vývoje realizovaných s přímou veřejnou podporou (Chittenden & Derregia, 2O1O) a tyto systémy reportingu by měly využívat formalizovaný systém s prvky účetnictví Bhimani (2OO6) a projekty rozdělit do fází (Jorgensen 2O1O). Volbě metodologie řešení předcházela rešerše výzkumných postupů; v souladu s doporučením Chittenden & Derregia (2O1O), Bourgeois and Eisenhardt (1988), Koners and Goffin (2007), Workman (1993) Singleton and Straits (2OO5), Morandi (2O11), Yin (2OO3) byla pro řešení prvního cíle práce zvolena metoda kvalitativního šetření pomocí strukturovaných dotazníků, pro řešení druhého cíle práce, metoda případové studie. Výzkum vedl ke zjištění, že v analyzovaných společnostech byli o projektech výzkumu a vývoje, na které byly uplatňovány daňové pobídky, informováni vedle pracovníků účetních a ekonomických oddělení také pracovníci top managementu, avšak nikoliv pracovníci středního managementu nebo oddělení výzkumu a vývoje. Pokud se tito pracovníci podíleli na přípravě podkladů souvisejících s projekty výzkumu a vývoje, jednalo se převážně o projekty realizované s přímou veřejnou podporou, na jejichž realizaci a přípravě podkladů se podíleli jak techničtí pracovníci, tak pracovníci účetního oddělení. Podklady pro využití daňových pobídek připravovali pouze pracovníci účetního oddělení. Výzkum realizovaný v rámci případové studie vedl jednoznačně k závěru, že formalizovaný systém řízení a evidence činnosti výzkumu a vývoje jednoznačně vymezuje projekt na který podnik uplatňuje daňové pobídky, od ostatních podnikových aktivit. Přínosy případové studie společnosti E se shodují s přínosy studie realizované týmem Hargaden & Ryan (2O15), kteří mezi ně řadí zlepšení rozhodovacího procesu a zlepšení transparentnosti ve sledované společnosti. Z vyjádření vedoucího technické přípravy rovněž vyplývá, že nastavení podnikových procesů řízení projektů výzkumu a vývoje může přispět ke zvýšení inovační výkonnosti společnosti, což je v souladu se závěry Bossink (2OO2). Hlavní omezení prováděného výzkumu spočívá ve zvolené metodě. Dotazníkové šetření bylo provedeno ve vybraném vzorku malých a středních podniků, případová studie byla realizována ve vybraném malém a středním podniku. Závěry této práce nelze tedy zobecnit. V rámci dalšího výzkumu je tedy jednou z možností realizace dotazníkového šetření v rozsahu, který umožní statistické zobecnění, v souladu s Galala &Wiener (2OO3) by bylo vhodné věnovat se v dalším výzkumu sociálním dopadům podpory činnosti výzkumu a vývoje nebo mapovat rozdíly mezi přístupem k výzkumu a vývoje u podniků, které neuplatňují daňový odpočet, jak doporučuje (Lokshin & Mohnen (2O12).