Evaluace behaviorálního přístupu k vybraným částem hospodářské politiky s aplikací na Českou republiku

Implementace behaviorální ekonomie do tvorby vládních opatření a intervencí je odrazem současné a všudypřítomné snahy o zvyšování efektivity. Pro správce veřejných rozpočtů má tato efektivita v chování a rozhodování jednotlivců velký význam, ovlivňuje totiž stav veřejných financí. Teoretická část této práce obsahuje popis nejdůležitějších konceptů behaviorální ekonomie, které je možné aplikovat při tvorbě intervencí a opatření, a které narušují představu o tvorbě rozhodnutí u racionálního spotřebitele. Zároveň zde popisuji jednotlivé poradní týmy vlád, které na behaviorálních principech staví a které se aktivně věnují implementaci realističtějšího pohledu na chování jednotlivců. V praktické části se věnuji metodice evaluace a extrapolace výsledků získaných z experimentů, stejně jako rizikům s tím spojeným. Tyto experimenty většinou předcházejí většímu rozšíření upravených opatření a mají za cíl identifikaci funkčních prvků, na které má smysl se dále zaměřovat. Poté rozebírám několik konkrétních opatření z finančního hlediska a to na základě odhadovaných výnosů a nákladů při rozšíření uskutečněných experimentů na větší soubor jedinců. V poslední kapitole praktické části popisuji dva způsoby, jak za pomoci behaviorálních principů zlepšit stav i v České republice a dále nabízím zhodnocení potenciálu fungování českého poradního týmu. Z uvedených výpočtů vyplývá, že i malé změny prostředí, ve kterém se jednotlivci rozhodují, můžou významně ovlivnit výsledek a životaschopnost jednotlivých opatření. Za minimálních nákladů je možné dosáhnout mnohonásobné návratnosti projektů, je ale nutné podotknout, že ne každé opatření vede ke kýženému výsledku. Aplikace behaviorálního přístupu k opatřením má svůj potenciál i v nejrůznějších oblastech českého hospodářství, jak ukazuji na příkladech zdravotnictví a výběru daní.