Mezinárodní souvislosti postavení německé menšiny v meziválečném Československu (1918-1939)

Předmětem následující diplomové práce je německá menšina v Československu v období mezi dvěma světovými válkami. Čeští Němci v této době sehráli specifickou roli nestátního aktéra mezinárodních vztahů - stali se nástrojem k rozvrácení tehdejší první československé republiky. Tzv. sudetoněmecká otázka sloužila v diplomatické hře jako prostředek nátlaku, jehož prostřednictvím se testoval tehdejší stav mezinárodní mocenské konstelace ve střední Evropě. Má diplomová práce je případovou studií zabývající se situací, kdy nestátní aktér, v tomto případě národnostní menšina, může v určitých mezinárodních souvislostech a za určitých podmínek destabilizovat mezinárodní systém, zde versaillský.Češi a Němci společně obývali a obhospodařovali jedno území po celá staletí. Bohužel kombinace nerozhodných československých politiků, zákonů částečně znevýhodňující menšiny v ČSR, tvrdého dopadu hospodářské krize v Sudetech a geopolitických nároků sousedního Německa, vyústila v separatistické snahy sudetských Němců. Má diplomová práce objasňuje okolnosti, které vedly k mezinárodnímu zájmu o sudetoněmeckou otázku.Cílem práce je tedy objasnění okolností, které vedly k mezinárodnímu zájmu o sudetoněmeckou otázku, za přítomnosti nacistického Německa, které na tyto snahy působilo z pozadí, kontrolovalo je a podporovalo. Ve vývoji dějin sehrály svou úlohu také vítězné mocnosti, které svou politikou appeasementu svým způsobem přistoupily na německá pravidla hry a napomohly tak vypuknutí 2. světové války.