Národní strategie kulturní diplomacie: komparace případových studií Číny a Japonska
| Název práce: | National approaches to cultural diplomacy: comparative case studies of China and Japan |
|---|---|
| Autor(ka) práce: | Čadilová, Karolína |
| Typ práce: | Diploma thesis |
| Vedoucí práce: | Garlick, Jeremy Alan |
| Oponenti práce: | Hompot, Sebestyén |
| Jazyk práce: | English |
| Abstrakt: | This thesis analyses the cultural diplomacy of China and Japan, focusing on the instruments and strategies they use in order to gain soft power. Using a comparative analysis of two case studies, it examines each country’s nation branding practices, national cultural institutes and supplementary cultural activities. The theoretical background situates cultural diplomacy within the soft power theory, outlining definitions and instruments of both. The findings show that, although China and Japan utilise similar cultural diplomacy instruments, their approaches differ markedly. Japan combines traditional and contemporary cultural resources, benefiting from globally appealing popular culture and a credible institutional actor in the Japan Foundation. China places greater emphasis on traditional culture and the extensive network of Confucius Institutes, but strong state control limits the perceived authenticity and effectiveness of its efforts. |
| Klíčová slova: | nation branding; national cultural institutes; cultural diplomacy; Japan; soft power; China |
| Název práce: | Národní strategie kulturní diplomacie: komparace případových studií Číny a Japonska |
|---|---|
| Autor(ka) práce: | Čadilová, Karolína |
| Typ práce: | Diplomová práce |
| Vedoucí práce: | Garlick, Jeremy Alan |
| Oponenti práce: | Hompot, Sebestyén |
| Jazyk práce: | English |
| Abstrakt: | Tato práce analyzuje kulturní diplomacii Číny a Japonska se zaměřením na nástroje a strategie, které tyto země využívají k posílení své soft power. Pomocí komparativní analýzy dvou případových studií jsou zkoumány strategie nation brandingu, národních kulturních institucí a souvisejících kulturních aktivit obou zemí. Teoretický rámec zasazuje kulturní diplomacii do teorie soft power a představuje definice a nástroje obou pojmů. Ze srovnání vyplývá, že ačkoli Čína a Japonsko využívají podobné nástroje kulturní diplomacie, jejich přístupy se výrazně liší. Japonsko kombinuje tradiční a současné kulturní zdroje a těží z globálně přitažlivé populární kultury a důvěryhodného institucionálního aktéra v podobě Japan Foundation. Čína klade větší důraz na tradiční kulturu a rozsáhlou síť Konfuciových institutů, ale silná státní kontrola omezuje autenticitu a účinnost jejích snah. |
| Klíčová slova: | nation branding; kulturní diplomacie; Čína; Japonsko; soft power; národní kulturní instituty |
Informace o studiu
| Studijní program / obor: | Mezinárodní studia a diplomacie |
|---|---|
| Typ studijního programu: | Magisterský studijní program |
| Přidělovaná hodnost: | Ing. |
| Instituce přidělující hodnost: | Vysoká škola ekonomická v Praze |
| Fakulta: | Fakulta mezinárodních vztahů |
| Katedra: | Katedra mezinárodních studií a diplomacie |
Informace o odevzdání a obhajobě
| Datum zadání práce: | 20. 12. 2024 |
|---|---|
| Datum podání práce: | 5. 12. 2025 |
| Datum obhajoby: | 4. 2. 2026 |
| Identifikátor v systému InSIS: | https://insis.vse.cz/zp/90831/podrobnosti |