Společenská odpovědnost nebo ESG iluze? Vliv společensky zodpovědné správy (governance) malých a středních podniků na greenwashing

Habilitační práce se zabývá problematikou společenské odpovědnosti a tzv. greenwashingu v segmentu malých a středních podniků (MSP). V kontextu rostoucího tlaku na udržitelnost a transparentnost se zkoumá, jakým způsobem ovlivňují principy společensky odpovědné správy a řízení (governance) tendenci MSP uchylovat se k zavádějícím tvrzením o své environmentální a sociální výkonnosti. Práce si klade za cíl analyzovat mediační a moderační vliv těchto principů na vztah mezi tlakem zainteresovaných stran, interními omezeními podniků a výskytem vnímaného greenwashingu. Teoretická část práce se věnuje analýze regulačních rámců pro ESG reporting v klíčových světových ekonomikách, jako jsou Evropská unie, USA a Čína, a identifikuje rozdíly v jejich přístupech. Dále se práce soustředí na význam společensky odpovědného řízení, přičemž analyzuje charakteristiky řídících orgánů, jako jsou diverzita, nezávislost členů či přítomnost specializovaných výborů, a jejich vliv na kvalitu a transparentnost ESG zpráv. Fenomén greenwashingu je zde interpretován jako důsledek selhání podnikové správy, vnějšího tlaku a interních omezení, která jsou pro MSP typická. Pro empirickou část práce byl realizován kvantitativní výzkum formou dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo 640 respondentů z řad MSP v zemích Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Pro analýzu dat byla využita metoda parciálního modelování strukturálních rovnic (PLS-SEM), která umožnila testovat komplexní vztahy mezi proměnnými, včetně mediačních a moderačních efektů. Výsledky výzkumu ukazují, že MSP vnímají tlak zainteresovaných stran, zejména těch sekundárních (média, nevládní organizace), jako významný faktor ovlivňující jejich ESG chování. Tento tlak však paradoxně nekoreluje s reálnými změnami, ale zvyšuje pravděpodobnost výskytu greenwashingu. Zásady dobré správy se v MSP implementují nerovnoměrně a jejich výskyt závisí na velikosti podniku a míře jeho environmentálního sebeuvědomění. Zatímco menší podniky se zaměřují na méně náročné formy, jako je transparentnost, větší MSP častěji zavádějí komplexnější prvky, například diverzitu vedení. Klíčovým zjištěním je, že většina zásad dobré správy v prostředí MSP nefunguje jako efektivní mediátor či moderátor proti greenwashingu. Výjimku tvoří transparentnost, systém hodnocení a odměňování pokroku v udržitelnosti a zastoupení menšinových akcionářů, které prokazatelně přispívají k autentičtějšímu ESG chování. Rodová diverzita se ukázala jako významný moderátor, který oslabuje negativní vliv tlaku zainteresovaných stran na vznik greenwashingu.