Vplyv osobnosti predsedu vlády na formovanie zahraničnej politiky Slovenskej republiky: Porovnanie Mikuláša Dzurindu a Roberta Fica

Tato bakalářská práce se zabývá vlivem osobnosti předsedy vlády na formování zahraniční politiky Slovenské republiky. Jejím cílem je prozkoumat, jak se osobnostní charakteristiky, lídrovský styl a ideologické ukotvení promítají do zahraničněpolitického směřování státu, a to prostřednictvím porovnání Mikuláše Dzurindy a Roberta Fica. Práce vychází z teoretických přístupů analýzy zahraniční politiky a konceptů politického leadershipu, přičemž zvláštní pozornost věnuje individuální úrovni rozhodování a tomu, jak osobnost lídra ovlivňuje jeho vnímání mezinárodního prostředí. Empirická část využívá komparativní případovou studii založenou na analýze primárních a sekundárních zdrojů, zejména programových prohlášení vlád, veřejných vystoupení, mediálních vyjádření a odborné literatury. Tento přístup umožňuje identifikovat rozdíly v zahraničněpolitických prioritách, ve způsobu komunikace a v celkovém přístupu obou předsedů vlády k mezinárodním partnerům a institucím. Zjištění poukazují na rozdílné přístupy k zahraniční politice ve sledovaných obdobích. Zatímco Mikuláš Dzurinda prosazoval integračně orientovanou a kooperativní zahraniční politiku, Robert Fico upřednostňoval přístup zdůrazňující autonomní rozhodování a větší důraz na národní priority, což se projevovalo kritičtějším postojem k Evropské unii a NATO a selektivním vztahem k Rusku. Práce dospívá k závěru, že osobnost předsedy vlády představuje významný faktor při formování zahraniční politiky a může zásadně ovlivňovat její výsledné směřování i způsob, jakým je stát navenek prezentován.

This bachelor’s thesis examines the influence of the prime minister’s personality on the formation of the foreign policy of the Slovak Republic. It aims to explore how personal characteristics, leadership style, and ideological orientation are reflected in the state’s foreign policy direction, using a comparison of Mikuláš Dzurinda and Robert Fico. The thesis draws on theoretical approaches to foreign policy analysis and concepts of political leadership, with particular attention devoted to the individual level of decision‑making and to the ways in which a leader’s personality shapes their perception of the international environment. The empirical part employs a comparative case study based on the analysis of primary and secondary sources, especially government programme statements, public speeches, media appearances, and academic literature. This approach makes it possible to identify differences in foreign policy priorities, communication styles, and the overall approach of both prime ministers towards international partners and institutions. The findings highlight distinct approaches to foreign policy in the examined periods. While Mikuláš Dzurinda promoted an integration‑oriented and cooperative foreign policy, Robert Fico preferred an approach emphasising autonomous decision‑making and a stronger focus on national priorities, which manifested in a more critical stance towards the European Union and NATO and a selective relationship with Russia. The thesis concludes that the personality of the prime minister represents a significant factor in shaping foreign policy and can substantially influence both its overall direction and the way the state is presented externally.