Vývoj produktivity práce a pracovních nákladů ve vybraných odvětvích v mezinárodním srovnání

Obsahem práce je ekonomicko-statistická analýza produktivity práce a pracovních náhrad, včetně jejích jednotlivých složek. Zaměřili jsme se na čtyři samostatně zkoumané problémy, které jsou však vzájemně propojeny skrze výkonnost pracovníků a jejich mzdové ohodnocení. Úvodní část obsahuje definice jednotlivých ukazatelů a teoretický základ pro následný ekonomický a statistický rozbor. Hlavním cílem práce je odpovědět na otázku, zda je v současné době ve vybraných odvětvích České republiky vzhledem k úrovni produktivity práce prostor pro navyšování mezd, aniž by byla ohrožena konkurenceschopnost České republiky. Analýza byla provedena na třech odvětvích, a to konkrétně na odvětví výroby motorových vozidel, přívěsů a návěsů, stavebnictví a informačních a komunikačních činnostech. Zejména v odvětví výroby motorových vozidel je tématika růstu mezd a produktivity práce velice aktuálním tématem, neboť se řadí mezi nejrychleji se rozvíjející odvětví, s čímž je spojena také snaha odborů o navyšování mzdového ohodnocení zaměstnanců. V rámci práce jsme se také zaměřili na mezinárodní srovnání České republiky s Německem, Španělskem a Itálií. Výsledky statistické analýzy ukázaly, že v automobilovém průmyslu České republiky a také v odvětví informačních a komunikačních činností není v současné době prostor pro navyšování mezd zaměstnanců. Naopak u stavebnictví se domníváme, že mzdy pracovníků v České republice jsou vůči Itálii a Německu podhodnocené a je zde tedy prostor pro případné zvýšení pracovních náhrad. Druhým tématem, na které jsme se zaměřili, byl rozklad náhrad zaměstnanců na jednotlivé složky a porovnání jejich vývoje v mezinárodním kontextu. Z výsledků vyplynulo, že ve všech třech odvětvích byl zaznamenán rychlejší růst sociálních příspěvků zaměstnavatelů oproti mzdám. Také analýza podílu sociálních příspěvků na náhradách zaměstnanců se nevyvíjela pro Českou republiku ideálně. Zatímco ostatní zkoumané země vykazovaly dlouhodobý trend ke snižování ukazatele, v České republice byla zaznamenána spíše tendence ke zhoršování situace v podobě rostoucího zatížení českých zaměstnavatelů. Dále jsme věnovali pozornost jednotkovým nákladům práce, které představují důležitý makroekonomický ukazatel jak z hlediska posouzení konkurenceschopnosti odvětví v mezinárodní soutěži, tak z hlediska samotné firmy. Ze vzájemného porovnání odvětví v rámci České republiky vyplynula silná tendence k postupné konvergenci JNP. Následně jsme se zaměřili na mezinárodní srovnání, v rámci kterého jsme využili ekonometrickou analýzu s využitím metody nejmenších čtverců. Výsledky potvrdily značné rozdíly v odměňování pracovníků, a to zejména mezi Českou republikou a Německem. Výhodou nízkých JNP České republiky je zejména vyšší konkurenceschopnost odvětví oproti zahraničním zemím, která má vliv na zahraniční investice. Naproti tomu však nízké JNP poukazují na nízké mzdové ohodnocení produktivity práce zaměstnanců. Také napříč jednotlivými zeměmi byla zaznamenána tendence ve zkoumaných odvětvích k postupnému sbližování úrovně JNP. Na závěr jsme se zaměřili na vývoj počtu odpracovaných hodin a počtu zaměstnanců v období hospodářské recese. Zkoumanou hypotézu jsme stanovili následujícím způsobem. H: V době hospodářské recese budou zaměstnavatelé upřednostňovat snižování počtu odpracovaných hodin před propouštěním zaměstnanců. Stejně jako v předchozím případě, i nyní jsme se rozhodli na data aplikovat metodu nejmenších čtverců. Z této metody se nám však nepodařilo získat žádný kvalitní model a tato část analýzy tak nepřinesla žádné smysluplné závěry. Z tohoto důvodu jsme se následně zaměřili na analýzu počtu částečných a plných pracovních úvazků. Výsledky ukázaly, že v období hospodářského poklesu bylo možné v České republice, Španělsku a Itálii pozorovat zvýšení počtu částečných pracovních úvazků a naopak snižování počtu plných pracovních úvazků.