Analýza hospodářsko-politických vztahů Německa a Sovětského svazu v letech 1939-1941

Autor práce: Fabianková, Klára
Typ práce: Disertační práce
Vedoucí práce: Kovář, Martin
Osoba oponující práci: Tumis, Stanislav; Horčička, Václav

Informace o vysokoškolské kvalifikační práci

Název práce: Analýza hospodářsko-politických vztahů Německa a Sovětského svazu v letech 1939-1941
Typ práce: Disertační práce
Jazyk práce: Česky
Abstrakt: Disertační práce se zabývá německo-sovětskými hospodářsko-politickými vztahy v letech 1939-1941. Jedná se o formy totalitních režimů, jejichž spolupráce nebyla přerušena, i když měla vlastní dynamiku ovlivněnou ideologickými, hospodářskými a politickými podmínkami. Ekonomické důvody se zřetelem na zajištění surovinové soběstačnosti Německa byly jedním z motivů pro zintenzivnění německo-sovětské spolupráce. Smlouva o neútočení z 23. srpna 1939 byla vykalkulovanou dohodou s přesnými cíly, kdy oba systémy upřednostnily společné národní zájmy, které spočívaly také v rozdělení Polska, před ideologickými rozdílnostmi. Práce nastiňuje okolnosti jednání, hlavní aktéry a motivy vedoucí k uzavření nejdůležitějších obchodních smluv. Kvantifikuje sovětské dodávky exportované v daném období do německé ekonomiky a analyzuje faktory plnění smluvních závazků. Sotva dvouletý obchodní vztah, ve kterém se výraznou měrou angažovalo i Říšské ministerstvo zahraničí, poskytl více krátkodobých výhod německé válečné ekonomice, především z kvantitativního hlediska. Hitlerovi mimo jiné pomohl částečně vyřešit dovozní závislost. S ohledem na strukturu obchodu byl stalinský režim pro nacistickou ekonomiku významný především dovozem surovin a potravin. Recipročně Hitlerovo Německo preprezentovalo důležitý zdroj technologických postupů a zbrojní produkce. Plnění obchodních kontraktů ovlivňovaly válečné operace, strategické plány, smluvní podmínky a další faktory. V poslední části práce analyzuje německou hospodářskou situaci na okupovaném území SSSR v letech 1941-1943 se zřetelem k oblasti dnešní Ukrajiny a Běloruska. Záměrem bylo nalézt odpověď na otázku, zda byly dosaženy plánované ekonomické cíle a charakterizovat nejdůležitější faktory, které ovlivnily německé hospodářské zisky. Součástí výzkumu byla i analýza celkové bilance získaných nerostných surovin, potravin a pracovní síly s cílem odpovědět na otázku, zda se Hitlerovi čistě z kvantitativního hlediska vyplatilo ukončit hospodářskou spolupráci a zaútočit na Sovětský svaz. Vojenská akce byla motivována ekonomickými záměry, zároveň nelze pochybovat o rasově ideologickém pozadí. Na vypracování a realizace okupační politiky se aktivně podíleli i zástupci průmyslové sféry, bankovního sektoru nebo říšských ministerstev. Očekávaný přínos z hlediska ekonomického obsazení sovětského území nepřineslo. Efektivitu a plnění cílů komplikovala kromě evakuace a kolaborace, také korupce, partyzánská činnost a koncept okupační politiky.
Klíčová slova: hospodářská spolupráce; Třetí říše; okupační politika; Smlouva o neútočení z 23. 8.1939; Sovětský svaz

Informace o studiu

Studijní program a Studijní obor: Hospodářská politika a správa/Hospodářská politika
Typ studijního programu: Doktorský studijní program
Jméno přidělované hodnosti: Ph.D.
Instituce přidělující hodnost: Vysoká škola ekonomická v Praze
Název fakulty: Národohospodářská fakulta
Název katedry: Katedra hospodářských dějin
Instituce archivující a zpřístupňující VŠKP: Vysoká škola ekonomická v Praze

Informace o vysokoškolské kvalifikační práci

Název práce: Analýza hospodářsko-politických vztahů Německa a Sovětského svazu v letech 1939-1941
Překlad názvu: Analysis of German-Soviet economic and political relations from 1939 to 1941
Typ práce: Doctoral thesis
Jazyk práce: Czech
Abstrakt: This dissertation deals with German-Soviet economic and political relations from 1939 to 1941. These were forms of totalitarian regimes whose cooperation was not suspended though its own dynamics were influenced by ideological, economic, and political conditions. One of the motives for the intensification of German-Soviet cooperation was Germany's attempt to secure self-sufficiency in the development of raw materials. The German-Soviet Nonaggression Pact of August 23rd, 1939 was a calculated accord with precise objectives when in both systems common national interests, which consisted also in the partition of Poland, overshadowed their ideological differences. This work outlines the circumstances of the negotiations, the main actors, and motives leading to the creation of the most significant trade agreements. It quantifies the Soviet deliveries exported to the German economy in the given period and analyzes the fulfillment of contractual obligations. A barely two-year business relationship in which Reich Foreign Ministry was significantly engaged provided more short-term benefits to the German war economy, especially in quantitative terms. It helped Hitler, among others, partially solve the import dependency. With regard to the structure of trade, the Stalinist regime was particularly important for the Nazi economy because of imports of raw materials and food. Reciprocally, Hitler's Germany represented a notable source of technologies and arms production. Business contracts completion was affected by military operations, strategic plans, contract terms and conditions, and other factors. In the last part, the thesis analyzes the German economic situation in the occupied territories of the USSR in the years 1941-1943 with respect to the area of present-day Ukraine and Belarus. The aim was to answer the question of whether the planned economic goals were achieved, and to characterize the most important factors influencing German economic gains. Part of this research was an analysis of the overall balance of obtained minerals, food, and labor in order to provide an answer to the question whether it was worth it, in purely quantitative terms, for Germany to terminate economic cooperation and attack the Soviet Union. Military action was motivated by economic objectives, while there is no doubt about the racially ideological background. In the elaboration and implementation of occupation policy representatives of the industrial and banking sectors or the Reich's ministries were actively involved. Benefits expected from the economic occupation of the Soviet territory were not realized. Efficiency and goals achievement were complicated by evacuation and collaboration, also corruption, guerrilla activities, and the concept of occupation policy.
Klíčová slova: German-Soviet Nonagression Pact of August 23, 1939; Soviet Union; Third Reich; occupation policies; economic cooperation

Informace o studiu

Studijní program a Studijní obor: Hospodářská politika a správa/Hospodářská politika
Typ studijního programu: Doktorský studijní program
Jméno přidělované hodnosti: Ph.D.
Instituce přidělující hodnost: University of Economics, Prague
Název fakulty: Faculty of Economics
Název katedry: Department of Economic History
Instituce archivující a zpřístupňující VŠKP: University of Economics, Prague

Informace o odevzdání a obhajobě

Datum zadání práce: 19. 9. 2007
Datum podání práce: 19. 9. 2012
Datum obhajoby: 02.09.2014

Soubory ke stažení

Hlavní práce14837_fabk01.pdf [1,64 MB]
Oponentura38743_tumissta.pdf [109,53 kB]
Oponentura38744_qhorv05.pdf [58,28 kB]

Údaje ze systému InSIS

Identifikátor https://insis.vse.cz/zp/14837/podrobnosti