Výzkum schopností lidí rozpoznat výstupy z nástrojů využívající generativní AI: Možnosti zneužití a vliv školení

Název práce: Výzkum schopností lidí rozpoznat výstupy z nástrojů využívající generativní AI: Možnosti zneužití a vliv školení
Autor(ka) práce: Hlavsa, Robert
Typ práce: Bakalářská práce
Vedoucí práce: Smutný, Zdeněk
Oponenti práce: Melničák, Adam
Jazyk práce: Česky
Abstrakt:
Tato bakalářská práce zkoumá, jak lidé vnímají, hodnotí a rozpoznávají vizuální obsah vytvořený generativní umělou inteligencí v kontextu falešného zpravodajství na sociálních sítích a jaký vliv má na jejich rozhodování krátké školení o principech generativní AI. Výzkum je koncipován jako vícefázové kvalitativní šetření kombinující rešerši odborné literatury, sekundární analýzu tří dokumentovaných případů zneužití generativní AI (hurikán Melissa 2025, falešná exploze u Pentagonu 2023, šíření AI vizuálů po oznámeném zajetí Nicoláse Madura 2026) a polostrukturované rozhovory s deseti účastníky rozdělenými do kontrolní a experimentální skupiny; experimentální skupina absolvovala přibližně dvacetiminutové školení o znacích generativní AI. Sekundární analýza identifikovala čtyři opakující se mechanismy přispívající k vnímané důvěryhodnosti syntetického obsahu: informační vakuum, tematickou kompatibilitu s narativem události, zneužití autority sdílejícího a rychlou kaskádu napříč platformami. Tematická analýza rozhovorů ukázala, že kontextové signály (zdroj, platforma, doprovodný text) v rozhodování dominují a často přebíjejí vlastní vizuální analýzu; pětikategoriální typologie vizuálních nesrovnalostí (Kamali et al., 2024) přitom není pro nezaškolené uživatele intuitivně dostupná v plném rozsahu — anatomické a sociokulturní kategorie se objevují i bez instrukce, zatímco fyzikální a stylistické nesrovnalosti vyžadují vědomé hledání aktivované školením. Krátké školení vedlo k pozorovatelnému posunu jak v úspěšnosti identifikace (94 % oproti 60 % u kontrolní skupiny), tak především v charakteru rozhodovacích procesů: zavedlo strukturovaný slovník, kontextovou rovinu úsudku a větší odolnost vůči falešně potvrzujícím signálům, zejména modré ověřovací značce. Práce přispívá k porozumění tomu, jak uživatelé reálně uvažují při hodnocení vizuálního obsahu v podmínkách blízkých běžnému mediálnímu prostředí, a navrhuje propojení odborné typologie vizuálních nesrovnalostí s prací s kontextem jako základ účinných vzdělávacích intervencí v oblasti mediální gramotnosti.
Klíčová slova: generativní umělá inteligence; fake news; dezinformace; sociální sítě; kvalitativní výzkum; polostrukturované rozhovory; vizuální obsah; mediální gramotnost; vzdělávací intervence; kontext
Název práce: Research on People’s Ability to Recognize Outputs from Generative AI Tools: Potential for Misuse and the Impact of Training
Autor(ka) práce: Hlavsa, Robert
Typ práce: Bachelor thesis
Vedoucí práce: Smutný, Zdeněk
Oponenti práce: Melničák, Adam
Jazyk práce: Česky
Abstrakt:
This bachelor's thesis investigates how people perceive, evaluate, and recognize visual content generated by artificial intelligence in the context of fake news on social media, and how a short educational intervention on the principles of generative AI affects their decision-making. The research is designed as a multi-phase qualitative study combining a literature review, a secondary analysis of three documented cases of misuse of generative AI (Hurricane Melissa 2025, the fake Pentagon explosion 2023, and the spread of AI visuals following the announced capture of Nicolás Maduro 2026), and semi-structured interviews with ten participants divided into a control group and an experimental group; the experimental group completed an approximately twenty-minute training session on the indicators of generative AI. The secondary analysis identified four recurring mechanisms contributing to the perceived credibility of synthetic content: an information vacuum, thematic compatibility with the event narrative, the exploitation of the sharer's authority, and rapid cascading across platforms. The thematic analysis of the interviews showed that contextual cues (source, platform, accompanying text) dominate the decision-making process and often override visual analysis itself; the five-category typology of visual implausibilities (Kamali et al., 2024) was not fully intuitively accessible to untrained users — anatomical and sociocultural categories appeared even without instruction, while physical and stylistic implausibilities required deliberate inspection that the training was able to activate. The short training led to a measurable shift both in identification accuracy (94% versus 60% in the control group) and, more importantly, in the nature of the decision-making process: it introduced a structured vocabulary, a contextual layer of judgment, and greater resistance to falsely confirming signals — particularly the blue verification badge. The thesis contributes to an understanding of how users actually reason when evaluating visual content under conditions resembling everyday media exposure, and proposes linking the expert typology of visual implausibilities with contextual analysis as the foundation of effective media-literacy interventions.
Klíčová slova: fake news; generative artificial intelligence; disinformation; social media; qualitative research; semi-structured interviews; visual content; media literacy; educational intervention; context

Informace o studiu

Studijní program / obor: Aplikovaná informatika
Typ studijního programu: Bakalářský studijní program
Přidělovaná hodnost: Bc.
Instituce přidělující hodnost: Vysoká škola ekonomická v Praze
Fakulta: Fakulta informatiky a statistiky
Katedra: Katedra systémové analýzy

Informace o odevzdání a obhajobě

Datum zadání práce: 28. 1. 2025
Datum podání práce: 11. 5. 2026
Datum obhajoby: 23. 6. 2026
Identifikátor v systému InSIS: https://insis.vse.cz/zp/91174/podrobnosti

Soubory ke stažení

    Poslední aktualizace: