Vliv vybraných makroekonomických šoků na vývoj spotřeby domácností v zemích eurozóny v období 2015-2025
| Název práce: | Vliv vybraných makroekonomických šoků na vývoj spotřeby domácností v zemích eurozóny v období 2015-2025 |
|---|---|
| Autor(ka) práce: | Veberová, Michaela |
| Typ práce: | Bakalářská práce |
| Vedoucí práce: | Taylor, Nikola Magdalena |
| Oponenti práce: | Máslo, Lukáš Augustin |
| Jazyk práce: | Česky |
| Abstrakt: | Tato bakalářská práce se zabývá analýzou vlivu vybraných makroekonomických šoků na vývoj spotřeby domácností v zemích eurozóny v období 2015-2025. Cílem práce je identifikovat hlavní determinanty spotřebního chování domácností a zhodnotit mechanismy, prostřednictvím kterých se makroekonomické a energetické šoky promítají do reálné ekonomiky. Empirická část je založena na panelové regresní analýze, která umožňuje zachytit jak časovou dynamiku, tak rozdíly mezi jednotlivými zeměmi eurozóny. Do modelu jsou zahrnuty proměnné reprezentující příjmové faktory, situace na trhu práce, měnovou politiku a energetické šoky. Výsledky ukazují, že nejvýznamnějšími determinanty spotřeby domácností jsou disponibilní důchod a úrokové sazby. Význam disponibilního důchodu potvrzuje standardní teorii spotřební funkce, podle níž je spotřeba primárně determinována aktuálními příjmy domácností. Vliv úrokových sazeb odráží intertemporální rozhodování domácností, kdy vyšší sazby vedou k odkladu spotřeby ve prospěch úspor. Tento výsledek je obzvlášť relevantní v kontextu analyzovaného období, které bylo výrazně ovlivněno pandemií COVID-19 a následnou energetickou krizí. Pandemie vedla k poklesu ekonomické aktivity a zvýšené nejistotě domácností, zatímco energetická krize se promítla do růstu cen energií a inflačních tlaků. Dopady energetických šoků se ukazují jako komplexnější, kdy agregované ukazatele nejsou vždy statisticky významné, což může odrážet různorodost dopadů mezi jednotlivými zeměmi. Naopak konkrétní složky cen energií, zejména elektřiny, mají významný a negativní vliv na spotřebu domácností, což naznačuje, že domácnosti reagují především na přímé změny ve svých výdajích způsobené energetickou krizí. Analýza dále odhaluje významnou heterogenitu mezi zeměmi eurozóny, přičemž reakce domácností na růst cen energií závisí mimo jiné na míře energetické závislosti. Zvláštní pozornost je věnována interakčním efektům, které ukazují, že dopady cen elektřiny na spotřebu nejsou homogenní, ale jsou ovlivněny institucionálními a ekonomickým prostředím dané země. |
| Klíčová slova: | Spotřeba domácností; Makroekonomické šoky; Energetická krize; Eurozóna; Ekonomický růst |
| Název práce: | The impact of selected macroeconomic shocks on household consumption developments in Eurozone countries in the period 2015-2025 |
|---|---|
| Autor(ka) práce: | Veberová, Michaela |
| Typ práce: | Bachelor thesis |
| Vedoucí práce: | Taylor, Nikola Magdalena |
| Oponenti práce: | Máslo, Lukáš Augustin |
| Jazyk práce: | Česky |
| Abstrakt: | This bachelor thesis focuses on the analysis of the impact of selected macroeconomic shocks on the development of household consumption in euro area countries over the period 2015–2025. The aim of the thesis is to identify the main determinants of household consumption behavior and to evaluate the mechanisms through which macroeconomic and energy shocks are transmitted into the real economy. The empirical part is based on panel regression analysis, which allows capturing both time dynamics and differences among individual euro area countries. The model includes variables representing income factors, labor market conditions, monetary policy, and energy shocks. The results show that the most important determinants of household consumption are disposable income and interest rates. The importance of disposable income confirms the standard theory of the consumption function, according to which consumption is primarily determined by current household income. The effect of interest rates reflects the intertemporal decision-making of households, where higher rates lead to the postponement of consumption in favor of savings. This result is particularly relevant in the context of the period analyzed, which was significantly affected by the COVID-19 pandemic and the subsequent energy crisis. The pandemic led to a decline in economic activity and increased household uncertainty, while the energy crisis was reflected in the rise in energy prices and inflationary pressures. The impacts of energy shocks appear to be more complex, with aggregate indicators not always statistically significant, which may reflect the diversity of impacts across countries. On the contrary, specific components of energy prices, especially electricity, have a significant and negative impact on household consumption, suggesting that households respond primarily to direct changes in their expenditures caused by the energy crisis. The analysis further reveals significant heterogeneity across euro area countries, with households’ responses to energy price increases depending, among other things, on the degree of energy dependence. Attention is paid to interaction effects, which show that the impacts of electricity prices on consumption are not homogeneous but are influenced by the institutional and economic environments of a given country. |
| Klíčová slova: | Economic growth; Household consumption; Macroeconomic shocks; Energy crisis; Eurozone |
Informace o studiu
| Studijní program / obor: | Ekonomie |
|---|---|
| Typ studijního programu: | Bakalářský studijní program |
| Přidělovaná hodnost: | Bc. |
| Instituce přidělující hodnost: | Vysoká škola ekonomická v Praze |
| Fakulta: | Národohospodářská fakulta |
| Katedra: | Katedra ekonomie |
Informace o odevzdání a obhajobě
| Datum zadání práce: | 6. 10. 2025 |
|---|---|
| Datum podání práce: | 12. 5. 2026 |
| Datum obhajoby: | 12. 6. 2026 |
| Identifikátor v systému InSIS: | https://insis.vse.cz/zp/93842/podrobnosti |