Socioekonomické a bezpečnostní limity migrační politiky: Komparativní analýza Německa a Francie v letech 2015-2024
| Název práce: | Socioekonomické a bezpečnostní limity migrační politiky: Komparativní analýza Německa a Francie v letech 2015-2024 |
|---|---|
| Autor(ka) práce: | Kabelka, Tomáš |
| Typ práce: | Bakalářská práce |
| Vedoucí práce: | Nevosadová, Květa |
| Oponenti práce: | Ševčíková, Michaela |
| Jazyk práce: | Česky |
| Abstrakt: | Tato bakalářská práce se zaměřuje na analýzu socioekonomických a bezpečnostních limitů migrační politiky Německa a Francie v letech 2015-2024. V teoretické části jsou vymezeny základní typy migrace, evropský institucionální rámec migrační a azylové politiky a následně se pracuje s Borjasovou ekonomií migrace, konceptem čistého fiskálního přínosu a Beckerovou ekonomií zločinu. Praktická část využívá komparativní analýzy Německa a Francie, přičemž se zaměřuje na demografický vývoj, pracovní participaci cizinců, návratovou politiku a vybrané bezpečnostní ukazatele. Přidanou hodnotou je propojení těchto oblastí do jednoho komparativního rámce, jež umožňuje hodnotit migraci nejen jako demografický jev, ale jako otázku veřejných financí, integračních kapacit a vnitřní bezpečnosti zemí. Výsledky ukazují, že Německou neslo výrazně vyšší absolutní fiskální zátěž migrace než Francie, jelikož v letech 2018-2024 vykázalo přibližně 176,8 mld EUR výdajů souvisejících s migrací, zatímco Francie pouze 47,5 mld. EUR. Současně však Německo dosahuje lepších výsledků pracovní integrace cizinců. Francie tedy sice za pozorované období vykazuje nižší rozpočtové výdaje, ale slabší pracovní absorpci cizinců a nižší efektivitu návratové politiky. Francouzská politika návratů v roce 2024 činila pouze 11,4 %, zatímco v Německu 32,8 %. V bezpečnostních oblastech se jako problematičtější jeví Německo, kde v roce 2024 tvořili cizinci 41,8 % podezřelých, zatímco ve Francii pouze 19,32 %. Podíl cizinců na případech znásilnění a sexuálního napadení byl rovněž výrazně vyšší v Německu, kde v roce 2024 činil více než 33 %, oproti přibližně 14 % ve Francii. Na základě dat lze konstatovat, že hypotéza práce, zda migrace skutečně generuje negativní externality ve formě výdajů a kriminality je verifikována. Součástí práce jsou také národohospodářská doporučení, která na základě zjištěných výsledků navrhují přísnější, fiskálně odpovědnější a bezpečnostně lépe vymahatelné nastavení migrační politiky. |
| Klíčová slova: | návratová politika; fiskální zátěž; kriminalita cizinců; migrace; migrační politika; veřejné výdaje; negativní externality |
| Název práce: | Socioeconomic and Security Limits of Migration Policy: A Comparative Analysis of Germany and France in 2015-2024 |
|---|---|
| Autor(ka) práce: | Kabelka, Tomáš |
| Typ práce: | Bachelor thesis |
| Vedoucí práce: | Nevosadová, Květa |
| Oponenti práce: | Ševčíková, Michaela |
| Jazyk práce: | Česky |
| Abstrakt: | This bachelor’s thesis focuses on the analysis of the socioeconomic and security limits of migration policy in Germany and France between 2015 and 2024. The theoretical part defines the basic types of migration, the European institutional framework of migration and asylum policy, and subsequently works with Borjas’s economics of migration, the concept of net fiscal contribution, and Becker’s economics of crime. The practical part applies a comparative analysis of Germany and France, focusing on demographic development, labour market participation of foreigners, return policy, and selected security indicators. The added value of the thesis lies in connecting these areas into a single comparative framework, which makes it possible to assess migration not only as a demographic phenomenon, but also as an issue of public finance, integration capacity, and internal security. The results show that Germany bore a significantly higher absolute fiscal burden of migration than France, as it recorded approximately EUR 176.8 billion in migration-related expenditure between 2018 and 2024, compared with only EUR 47.5 billion in France. At the same time, however, Germany achieved better results in the labour market integration of foreigners. France therefore recorded lower budgetary expenditure during the observed period, but weaker labour market absorption of foreigners and lower effectiveness of return policy. In 2024, the effectiveness of French return policy was only 11.4 %, compared with 32.8 % in Germany. In the area of security, Germany appears to be more problematic, as foreigners accounted for 41.8 % of suspects in 2024, compared with only 19.32 % in France. The share of foreigners in cases of rape and sexual assault was also significantly higher in Germany, reaching more than 33 % in 2024, compared with approximately 14 % in France. Based on the data, it can be stated that the thesis hypothesis, namely whether migration generates negative externalities in the form of expenditure and crime, is verified. The thesis also includes national economic recommendations which, based on the findings, propose a stricter, more fiscally responsible, and more effectively enforceable migration policy framework. |
| Klíčová slova: | migration policy; public expenditure; return policy; crime by foreigners; fiscal burden; migration; negative externalities |
Informace o studiu
| Studijní program / obor: | Národní hospodářství |
|---|---|
| Typ studijního programu: | Bakalářský studijní program |
| Přidělovaná hodnost: | Bc. |
| Instituce přidělující hodnost: | Vysoká škola ekonomická v Praze |
| Fakulta: | Národohospodářská fakulta |
| Katedra: | Katedra hospodářské a sociální politiky |
Informace o odevzdání a obhajobě
| Datum zadání práce: | 28. 2. 2026 |
|---|---|
| Datum podání práce: | 13. 5. 2026 |
| Datum obhajoby: | 3. 6. 2026 |
| Identifikátor v systému InSIS: | https://insis.vse.cz/zp/95862/podrobnosti |