Vnímanie značky cieľovou skupinou

Diplomová práce se zabývá vnímáním značky Proud a její marketingovou komunikací z pohledu cílové skupiny mladých spotřebitelů. Hlavním cílem práce je vyhodnotit shodu mezi zamýšleným a reálným vnímáním značky a na základě zjištění navrhnout doporučení pro její další rozvoj. V teoretické části jsou zpracovány pojmy marketingová komunikace, integrovaná marketingová komunikace, brand equity, brand positioning a brand perception se zaměřením na specifika komunikace směrem ke generaci Z. V praktické části je analyzován český pivní trh, společnost Plzeňský Prazdroj a značka Proud včetně jejího komunikačního mixu. Zamýšlený obraz značky byl zkoumán prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů se zástupci značky, reálné vnímání cílové skupiny prostřednictvím online dotazníkového šetření mezi mladými spotřebiteli. Zjištění byla integrována do perception gap analýzy, která odhalila silnou pozici značky v dimenzích povědomí a zapamatovatelnosti komunikace, avšak identifikovala výrazný nesoulad v oblasti osobní identifikace spotřebitelů se značkou.

This thesis examines the perception of the Proud brand and its marketing communication from the perspective of young consumers. The main objective is to evaluate the alignment between the brand's intended and actual perception and to propose recommendations for its further development. The theoretical part covers concepts such as marketing communication, integrated marketing communication, brand equity, brand positioning and brand perception, with a focus on the specifics of communication targeting Generation Z. The practical part analyses the Czech beer market, the Plzeňský Prazdroj company and the Proud brand including its communication mix. The intended brand image was examined through semi-structured interviews with brand representatives, while the actual perception of the target group was captured through an online survey among young consumers. The findings were integrated in a perception gap analysis, which confirmed a strong brand position in terms of awareness and communication memorability, but identified a significant gap in the area of personal identification with the brand.