Ekonomická komplexita a exportní struktura Kazachstánu (2000–2023): Empirická analýza
| Název práce: | Economic Complexity and Export Structure of Kazakhstan (2000-2023): An Empirical Analysis |
|---|---|
| Autor(ka) práce: | Mamirova, Adiya |
| Typ práce: | Bachelor thesis |
| Vedoucí práce: | Růžičková, Barbora |
| Oponenti práce: | Zeman, Mikuláš |
| Jazyk práce: | English |
| Abstrakt: | Abstract: This bachelor's thesis examines the evolution of economic complexity and export structure in Kazakhstan over the period 2000–2023 and analyses how these changes are associated with selected indicators of economic development. The study applies the Economic Complexity Index framework to a single-country annual time series, using descriptive statistical analysis, correlation analysis, and ordinary least squares regression. The theoretical framework draws on economic complexity theory, the Product Space framework, the resource curse and Dutch Disease literature, and export-led growth theory. Five variables are used: the Economic Complexity Index, GDP per capita, GDP growth, fuel export share, and the Herfindahl-Hirschman Index of export concentration, sourced from the Harvard Growth Lab, World Bank, and UNCTAD. The findings show that Kazakhstan's ECI remained persistently below the global average throughout most of the observation period, worsening during the commodity boom of 2004–2013 and reaching a minimum of −0.570 in 2010, while export concentration remained extremely high with an average HHI of 0.573. The regression analysis reveals that the raw ECI-income association is negative, reflecting Dutch Disease decoupling, but becomes positive once fuel export dominance is controlled for, consistent with complexity theory. ECI shows a positive and marginally significant association with GDP growth in the simple regression model. A sharp ECI improvement in 2022–2023, reaching 0.436, is the most unexpected finding and requires cautious interpretation given the concurrent disruption of global energy markets. The thesis concludes that Kazakhstan's development over the observation period was predominantly driven by commodity revenues rather than productive complexity, and that income and complexity were structurally decoupled for most of the period examined. |
| Klíčová slova: | Dutch Disease; export structure; Kazakhstan; Product Space; Economic Complexity Index; Economic Complexity; resource curse; export diversification; GDP per capita; Herfindahl-Hirschman Index |
| Název práce: | Ekonomická komplexita a exportní struktura Kazachstánu (2000–2023): Empirická analýza |
|---|---|
| Autor(ka) práce: | Mamirova, Adiya |
| Typ práce: | Bakalářská práce |
| Vedoucí práce: | Růžičková, Barbora |
| Oponenti práce: | Zeman, Mikuláš |
| Jazyk práce: | English |
| Abstrakt: | Abstrakt: Tato bakalářská práce zkoumá vývoj ekonomické komplexity a exportní struktury Kazachstánu v období 2000–2023 a analyzuje, jak tyto změny souvisejí s vybranými ukazateli ekonomického rozvoje. Studie aplikuje rámec Indexu ekonomické komplexity na jednozemský roční časový řad a využívá deskriptivní statistickou analýzu, korelační analýzu a regresi metodou nejmenších čtverců. Teoretický rámec vychází z teorie ekonomické komplexity, rámce produktového prostoru, literatury o prokletí zdrojů a Holandské nemoci a z teorie růstu taženého exportem. Empirická analýza pracuje s pěti proměnnými: Indexem ekonomické komplexity, HDP na obyvatele v paritě kupní síly, ročním tempem růstu HDP, podílem paliv na exportu a Herfindahl-Hirschmanövým indexem koncentrace exportu, získanými z Atlasu ekonomické komplexity Harvardské Growth Lab, Světové banky a databáze UNCTAD. Zjištění ukazují, že ECI Kazachstánu zůstával po většinu sledovaného období trvale pod světovým průměrem, přičemž se zhoršoval během komoditního boomu v letech 2004–2013 a dosáhl minima −0,570 v roce 2010, zatímco koncentrace exportu zůstávala extrémně vysoká s průměrnou hodnotou HHI 0,573. Regresní analýza odhaluje, že surová asociace mezi ECI a HDP na obyvatele je negativní — což odráží odpojení způsobené Holandskou nemocí — ale stává se pozitivní po kontrole dominance exportu paliv, v souladu s teorií komplexity. ECI vykazuje pozitivní a hraničně významnou asociaci s růstem HDP v bivariátní specifikaci. Nejneočekávanějším zjištěním je výrazné zlepšení ECI v letech 2022–2023, kdy dosáhl hodnoty 0,436, jehož interpretace vyžaduje opatrnost vzhledem k narušení globálních energetických trhů. Práce dochází k závěru, že rozvoj Kazachstánu byl po celé sledované období převážně tažen příjmy z komodit spíše než produktivní komplexitou a že příjmy a komplexita byly po většinu tohoto období strukturálně odpojeny. |
| Klíčová slova: | prokletí zdrojů; Holandská nemoc; produktový prostor; Index ekonomické komplexity; Herfindahl-Hirschmanův index; HDP na obyvatele; Ekonomická komplexita; Kazachstán; exportní struktura; diverzifikace exportu |
Informace o studiu
| Studijní program / obor: | Economics |
|---|---|
| Typ studijního programu: | Bakalářský studijní program |
| Přidělovaná hodnost: | Bc. |
| Instituce přidělující hodnost: | Vysoká škola ekonomická v Praze |
| Fakulta: | Národohospodářská fakulta |
| Katedra: | Katedra ekonomie |
Informace o odevzdání a obhajobě
| Datum zadání práce: | 13. 2. 2026 |
|---|---|
| Datum podání práce: | 15. 5. 2026 |
| Datum obhajoby: | 16. 6. 2026 |
| Identifikátor v systému InSIS: | https://insis.vse.cz/zp/95592/podrobnosti |