The association between quantitative workload, person-job fit, and career sustainability among Ukrainian hidden expatriates in Czechia
Autor(ka) práce:
Soudil, Dominik Nicolas
Typ práce:
Diploma thesis
Vedoucí práce:
Taušer, Josef
Oponenti práce:
-
Jazyk práce:
English
Abstrakt:
Following the Russian invasion of Ukraine in 2022, an unprecedented wave of Ukrainian citizens has entered the Czech labour market. Despite many of them possessing robust levels of human capital and advanced educational or career backgrounds, systemic and institutional barriers have structurally pushed many of the highly skilled professionals into low-status, physically demanding employment roles. This forced occupational displacement has led to the emergence of a highly vulnerable workforce demographic conceptualised as "hidden expatriates." Unlike traditional expatriates, who may benefit from extensive organisational support or utilisation of their professional skills, these individuals may frequently face severe underemployment and possibly a profound "brain waste" phenomenon. Anchored in the sustainable careers framework and supported by the job demands-resources (JD-R) model, this thesis empirically examines the career sustainability of this specific expatriate group. Specifically, the research aims to investigate how two primary work-related antecedents, namely quantitative workload and person-job fit, may be associated with the core career sustainability indicators. These indicators include health (measured through job exhaustion), happiness (evaluated via subjective career success) and productivity (assessed through perceived internal and external marketability). To address these objectives, a quantitative, cross-sectional research design is employed. Primary data has been collected via a digital survey from a non-probability sample of 103 Ukrainian hidden expatriates who are currently employed in manual, service, or entry-level roles in Czechia. By focusing strictly on these demanding employment roles, the research strives towards uncovering possible mechanisms threatening this displaced workforce. The collected data is then analysed using multiple linear regression analyses to test the theoretical hypotheses. The findings suggest that quantitative workload is positively associated with job exhaustion and negatively associated with subjective career success and internal marketability. Person-job fit, in contrast, is positively associated with subjective career success and perceived marketability, and negatively associated with job exhaustion. These results indicate that demanding work conditions and the underutilisation of workers’ skills may be important factors in understanding the career sustainability of Ukrainian hidden expatriates in Czechia. Finally, this study aims to contribute to the international human resource management (IHRM) literature by applying the sustainable career lens to a frequently overlooked expatriate group. The thesis highlights a possible managerial need for host-country employers and policymakers to implement systemic changes. It is argued that by actively mitigating work requirements 3 resulting in high quantitative workload and proactively utilising the latent human capital of displaced workers, organisations may prevent workforce degradation and support a more sustainable career ecosystem within the researched demographic group.
Klíčová slova:
Hidden expatriates; Brain waste; Ukrainian expatriates; Expatriation; Career sustainability; International human resource management; Perceived overqualification
Název práce:
Souvislost mezi kvantitativní pracovní zátěží, souladem osoby s pracovní pozicí a udržitelností kariéry u ukrajinských skrytých expatriátů v Česku
Autor(ka) práce:
Soudil, Dominik Nicolas
Typ práce:
Diplomová práce
Vedoucí práce:
Taušer, Josef
Oponenti práce:
-
Jazyk práce:
English
Abstrakt:
V návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu v roce 2022 vstoupila na český trh práce bezprecedentní vlna ukrajinských občanů. Přestože mnozí z nich disponují vysokou úrovní lidského kapitálu a pokročilým vzděláním či kariérním zázemím, systémové a institucionální bariéry strukturálně vytlačily řadu vysoce kvalifikovaných profesionálů do nízko postavených a fyzicky náročných pracovních pozic. Toto nucené profesní přesídlení vedlo ke vzniku vysoce zranitelné demografické skupiny pracovníků, konceptualizované jako „skrytí expatriáti“ (hidden expatriates). Na rozdíl od tradičních expatriátů, kteří mohou těžit z rozsáhlé organizační podpory nebo možnosti uplatnit své profesionální dovednosti, tyto osoby často čelí vážné podzaměstnanosti a pravděpodobně i hlubokému "brain waste" fenoménu. Tato práce, zakotvená v rámci udržitelných kariér (sustainable careers framework) a podpořená modelem pracovních nároků a zdrojů (JD-R model), empiricky zkoumá udržitelnost kariéry této specifické skupiny expatriátů. Konkrétně se výzkum zaměřuje na zkoumání toho, jak mohou dva primární pracovní předpoklady, a to kvantitativní pracovní zátěž a soulad osoby s pracovní pozicí (person-job fit), souviset s hlavními ukazateli udržitelnosti kariéry. Mezi tyto ukazatele patří zdraví (měřené mírou pracovního vyčerpání), štěstí (hodnocené prostřednictvím subjektivního kariérního úspěchu) a produktivita (posuzovaná na základě vnímané interní a externí uplatnitelnosti na trhu práce). K dosažení těchto cílů byla využita kvantitativní metodologie. Primární data byla shromážděna prostřednictvím digitálního dotazníku od vzorku 103 ukrajinských skrytých expatriátů, kteří jsou v současné době zaměstnáni na manuálních, servisních nebo vstupních pozicích v Česku. Striktním zaměřením se na tyto náročné pracovní role se výzkum snaží odhalit možné mechanismy ohrožující tuto vysídlenou pracovní sílu. Shromážděná data jsou následně analyzována pomocí vícenásobné lineární regrese za účelem otestování teoretických hypotéz. Zjištění naznačují, že kvantitativní pracovní zátěž je pozitivně spojena s pracovním vyčerpáním a negativně spojena se subjektivním kariérním úspěchem a interní uplatnitelností. Soulad osoby s pracovní pozicí je naopak pozitivně spojen se subjektivním kariérním úspěchem a vnímanou uplatnitelností a negativně spojen s pracovním vyčerpáním. Tyto výsledky naznačují, že náročné pracovní podmínky a nedostatečné využití dovedností pracovníků mohou být klíčovými faktory pro pochopení udržitelnosti kariéry ukrajinských skrytých expatriátů v Česku. Závěrem si tato studie klade za cíl přispět k literatuře o mezinárodním řízení lidských zdrojů (IHRM) uplatněním perspektivy udržitelné kariéry na často přehlíženou skupinu expatriátů. Práce zdůrazňuje možnou manažerskou potřebu zaměstnavatelů a zákonodárců v hostitelské zemi zavést systémové změny. Tvrdí se, že aktivním zmírňováním pracovních požadavků vedoucích k vysoké kvantitativní pracovní zátěži a proaktivním využíváním latentního lidského kapitálu vysídlených pracovníků mohou organizace zabránit degradaci pracovní síly a podpořit udržitelnější kariérní ekosystém v rámci zkoumané demografické skupiny.
Klíčová slova:
Udržitelnost kariéry; Expatriace; Ukrajinští expatriáti; Mezinárodní řízení lidských zdrojů; Brain waste; Skrytí expatriáti; Vnímaná překvalifikovanost