The BRI as a geopolitical tool: the use of infrastructure to build strategic influence
Autor(ka) práce:
Tomko, Martin
Typ práce:
Bachelor thesis
Vedoucí práce:
Garlick, Jeremy Alan
Oponenti práce:
Francisciová, Karolína
Jazyk práce:
English
Abstrakt:
This thesis explores whether China’s Belt and Road Initiative functions as a tool for geopolitical influence and power expansion. It approaches this question at the level of outcomes rather than intentions by applying Waltz’s neorealism through three criteria: relative gains, dependence and asymmetry, and strategic leverage. The analysis consists of a comparative case study of two port investments, Hambantota in Sri Lanka and Piraeus in Greece. These were chosen because they differ in nearly every structural condition while sharing the asset type and Chinese investment. The main finding of this thesis is that the two dimensions of the question diverge. Power expansion is clear and structurally present in both cases, as the long-term equity control gained by Chinese state-controlled firms produces asymmetric positional gains independent of debt, commercial performance, or host vulnerability. By contrast, geopolitical influence, while present, is bounded and host-contingent, constrained in Sri Lanka by an external rival ceiling (India) and in Greece by an internal institutional ceiling (EU and NATO membership). No militarization was found in either case. The thesis shows that a geopolitical function can be identified without accepting the debt-trap narrative and without claiming deliberate strategic design.
Klíčová slova:
Belt and Road Initiative; China; port infrastructure; geopolitical influence; Hambantota; Piraeus
Název práce:
BRI jako geopolitický nástroj: využití infrastruktury k budování strategického vlivu
Autor(ka) práce:
Tomko, Martin
Typ práce:
Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Garlick, Jeremy Alan
Oponenti práce:
Francisciová, Karolína
Jazyk práce:
English
Abstrakt:
Tato práce zkoumá, zda čínská Iniciativa Pásu a Stezky (Belt and Road Initiative) funguje jako nástroj geopolitického vlivu a mocenské expanze. K této otázce přistupuje na úrovni výsledků, nikoli záměrů, a uplatňuje přitom Waltzův neorealismus prostřednictvím tří kritérií: relativních zisků, závislosti a asymetrie a strategické páky. Analýza spočívá v komparativní případové studii dvou přístavních investic, a to v Hambantotě na Srí Lance a v Pireu v Řecku. Tyto případy byly zvoleny proto, že se liší téměř ve všech strukturálních podmínkách, přičemž sdílejí typ aktiva i čínský původ investice. Hlavním zjištěním práce je, že se obě dimenze otázky rozcházejí. Mocenská expanze je v obou případech zřetelná a strukturálně přítomná, neboť dlouhodobá vlastnická kontrola získaná čínskými státem kontrolovanými firmami vytváří asymetrické poziční zisky nezávisle na zadlužení, komerční výkonnosti či zranitelnosti hostitelské země. Naproti tomu geopolitický vliv, ačkoli je přítomen, je omezený a podmíněný hostitelskou zemí: na Srí Lance je omezen vnějším rivalským stropem (Indie) a v Řecku vnitřním institucionálním stropem (členství v EU a NATO). V žádném z případů nebyla zjištěna militarizace. Práce ukazuje, že geopolitickou funkci lze identifikovat, aniž by bylo nutné přijmout narativ dluhové pasti a aniž by se předpokládal záměrný strategický plán.