Tato diplomová práce se zabývá vývojem hlavních trendů v podvýživě v Nigérii, a to v období přibližně od roku 2000 do roku 2024, přičemž konkrétní časové vymezení se liší podle dostupnosti dat u jednotlivých sledovaných oblastí. Cílem práce je zhodnotit, zda se vývoj Nigérie podobá širším globálním a regionálním trendům, nebo se od nich v některých oblastech odlišuje. Práce sleduje prevalenci podvýživy, chronickou dětskou podvýživu, akutní podvýživu, deficity mikronutrientů, dvojitou zátěž malnutrice a potravinovou nejistotu. Tam, kde to dostupnost dat umožňuje, je vývoj Nigérie porovnáván s Ghanou, Nigerem a průměrem subsaharské Afriky. Práce vychází především ze sekundárních dat, mezinárodních zpráv a nigerijských národních šetření. Hlavním zjištěním práce je, že výživová situace v Nigérii má více vrstev a nelze ji vysvětlit jedním ukazatelem ani jednou příčinou. Prevalence podvýživy a potravinová nejistota se výrazně zhoršily zejména po roce 2014 a po roce 2019, zatímco zakrnělost dětí se vyvíjela pomaleji a odpovídala spíše dlouhodobému a nerovnoměrnému poklesu v subsaharské Africe. Akutní podvýživa se v Nigérii vykazovala kolísavý vývoj, což ukazuje její citlivost na krátkodobé krize. Deficity mikronutrientů zůstávají významným, ale datově hůře zachytitelným problémem. Zároveň se ukazuje, že vedle přetrvávající podvýživy se u některých skupin obyvatelstva objevují také nadváha a obezita, což potvrzuje přítomnost dvojité zátěže malnutrice. Práce dochází k závěru, že Nigérie částečně odpovídá globálním trendům, ale její vývoj je výrazně ovlivněn konkrétním domácím kontextem, zejména konflikty, ekonomickými šoky, růstem cen potravin, regionálními nerovnostmi a omezenou dostupností kvalitní stravy.
This diploma thesis examines how the main trends in undernutrition have developed in Nigeria between approximately 2000 and 2024. The exact time period differs across the individual areas analyzed, depending on data availability. The aim of the thesis is to assess whether Nigeria follows broader global and regional trends or whether its development differs in some areas. The thesis focuses on the prevalence of undernourishment, child stunting, child wasting, hidden hunger, the double burden of malnutrition, and food insecurity. Where data allow, Nigeria is compared with Ghana, Niger, and the average for Sub-Saharan Africa. The thesis is based mainly on secondary data, international reports, and Nigerian national surveys. The main finding of the thesis is that Nigeria’s nutrition situation is complex and cannot be explained by a single indicator or a single cause. The prevalence of undernourishment and food insecurity worsened significantly, especially after 2014 and 2019, while child stunting developed more slowly and followed a pattern closer to the long-term and uneven decline observed in Sub-Saharan Africa. Acute undernutrition in Nigeria fluctuated over time, showing its sensitivity to short-term crises. Micronutrient deficiencies remain an important issue, although they are more difficult to measure consistently due to limited data. The findings also show that persistent undernutrition exists alongside emerging overweight and obesity among some population groups, confirming the presence of the double burden of malnutrition. The thesis concludes that Nigeria partly reflects global trends, but its development is strongly shaped by the country’s domestic context, especially conflict, economic shocks, rising food prices, regional inequalities, and limited access to nutritious diets.