Srovnávací analýza sociálně-ekonomických determinant volby České republiky a Polska jako cílových zemí ukrajinskými uprchlíky
Autor(ka) práce:
Suprun, Yaroslav
Typ práce:
Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Procházková Ilinitchi, Cristina
Oponenti práce:
-
Jazyk práce:
Česky
Abstrakt:
Tato bakalářská práce se zabývá srovnávací analýzou faktorů, které ovlivnily výběr České republiky a Polska jako cílových zemí ukrajinskými uprchlíky po vypuknutí ozbrojeného konfliktu v únoru 2022. Teoretický rámec vychází z moderního konceptu hnacích sil migrace (drivers of migration). Práce analyzuje a porovnává legislativní opatření obou států, konkrétně český Lex Ukrajina a polský speciální zákon o pomoci občanům Ukrajiny, a klíčové strukturální faktory, jako je geografická a kulturní blízkost, role ukrajinské diaspory a ekonomická atraktivita. Výsledky ukazují, že Polsko dominovalo díky geografické blízkosti, rozsáhlé předválečné diaspoře a širokému přístupu ke standardnímu sociálnímu systému. Česká republika naopak představovala atraktivní alternativu díky svému jasnému systémovému přístupu, vyšší počáteční humanitární podpoře a nominálně lepší ekonomické úrovni, a to i přes vyšší náklady na bydlení. Obě země poskytly uprchlíkům ochranu vysoce přesahující minimální standardy Evropské unie.
Klíčová slova:
migrace; ukrajinští uprchlíci; dočasná ochrana; Česká republika; Polsko
Název práce:
Comparative analysis of socio-economic determinants of the choice of the Czech Republic and Poland as destination countries by Ukrainian refugees
Autor(ka) práce:
Suprun, Yaroslav
Typ práce:
Bachelor thesis
Vedoucí práce:
Procházková Ilinitchi, Cristina
Oponenti práce:
-
Jazyk práce:
Česky
Abstrakt:
This bachelor thesis provides a comparative analysis of the factors that influenced the choice of the Czech Republic and Poland as destination countries by Ukrainian refugees following the outbreak of the armed conflict in February 2022. The theoretical framework is based on the modern concept of drivers of migration. The thesis analyzes and compares the legislative measures of both states, specifically the Czech Lex Ukrajina and the Polish Act on Assistance to Citizens of Ukraine, alongside key structural factors such as geographical and cultural proximity, the role of the Ukrainian diaspora, and economic attractiveness. The results show that Poland dominated due to its geographical proximity, extensive pre-war diaspora, and broad access to the standard social welfare system. Conversely, the Czech Republic represented an attractive alternative due to its clear systemic approach, higher initial humanitarian support, and nominally better economic conditions, despite higher housing costs. Both countries provided refugees with a level of protection well above the minimum standards of the European Union.