Analýza matematickej gramotnosti slovenských žiakov v testovaní PISA

Bakalářská práce se zabývá analýzou matematické gramotnosti slovenských žáků na základě dat z mezinárodního šetření PISA z roku 2022. Výsledky jsou zasazeny do kontextu zemí V4. Hlavním cílem práce je popsat matematickou gramotnost slovenských žáků v šetření PISA a identifikovat proměnné, které s ní souvisejí. Dílčím cílem je posoudit, zda matematická gramotnost obvykle závisí na jednom faktoru, nebo je ovlivněna více faktory, případně jejich interakcí. Práce je rozdělena do dvou částí. První část je zaměřena na teoretická východiska a obsahuje základní informace o šetření PISA, principy statistické inference, testování hypotéz, vybrané parametrické testy a korelační analýzu. Druhá část práce má praktický charakter a začíná přípravou a popisem dat použitých v jednotlivých analýzách. Následně se prostřednictvím metod představených v teoretické části věnuje popisu a analýze výsledků šetření. Výsledky potvrzují statisticky významnou přímou lineární závislost mezi matematickou, čtenářskou a přírodovědnou gramotností. Ze srovnání s ostatními zeměmi V4 vyplývá, že slovenští žáci dosahují nejnižší úrovně matematické gramotnosti. Bylo také zjištěno, že úroveň matematické gramotnosti se liší podle typu školy a zřizovatele školy, přičemž byla prokázána i statisticky významná interakce těchto faktorů.

The bachelor’s thesis focuses on the analysis of mathematical literacy of Slovak students based on data from the international PISA 2022 assessment. The results are placed in the context of V4 countries. The main aim is to describe the mathematical literacy of Slovak students in the PISA assessment and to identify variables associated with it. A partial objective is to assess whether mathematical literacy typically depends on a single factor or is influenced by multiple factors, possibly including their interaction. The thesis is divided into two parts. The first part is theoretical and provides basic information about the PISA assessment, principles of statistical inference, hypothesis testing, selected parametric tests, and correlation analysis. The second part is practical and begins with the preparation and description of the data used in the analyses. Subsequently, using the methods introduced in the theoretical part, it focuses on the description and analysis of the results. The results confirm a statistically significant positive linear relationship between mathematical, reading, and scientific literacy. A comparison with other V4 countries shows that Slovak students achieve the lowest level of mathematical literacy. It was also found that mathematical literacy differs according to school type and school ownership (public vs. private). A statistically significant interaction between these factors was also identified.