Role identity v budování míru – případ poválečného smíření ve Rwandě
Autor(ka) práce:
Amartuvshin, Namuunbaigali
Typ práce:
Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Lehmannová, Zuzana
Oponenti práce:
Přikryl, Pavel
Jazyk práce:
Česky
Abstrakt:
Tato bakalářská práce analyzuje roli identity v procesu postgenocidního smíření ve Rwandě a zkoumá, jak státem řízená rekonstrukce kolektivní identity přispěla k mírovému usmíření. Ukazuje, že nahrazení etnických kategorií nadřazenou rwandskou identitou (Ndi Umunyarwanda) sice umožnilo udržet negativní mír, tedy zastavit násilí a obnovit stát. Avšak tím, že stát si vyhradil právo určovat, kdo je legitimní Rwanďan a čí utrpení má být uznáno, změnil rekonstrukci identity z nástroje smíření na mocenský nástroj. Individuální a traumatické identity přetrvávají, jsou však vytlačeny do soukromé sféry jako nevyslovená paměť a taktická poslušnost. Závěrem práce je, že obnova identity podporuje skutečné smíření pouze tehdy, je-li dobrovolná a vzájemná. Je-li prosazována administrativně shora, vyúsťuje ve stejnou logiku kontroly, kterou měla překonat. Rwandský případ slouží jako kritický ukazatel pro hodnocení projektů budování míru založených na přepisování kolektivní identity na úrovni etnické identity.
The Role of Identity in Peacebuilding – The Case of Postwar Reconciliation in Rwanda
Autor(ka) práce:
Amartuvshin, Namuunbaigali
Typ práce:
Bachelor thesis
Vedoucí práce:
Lehmannová, Zuzana
Oponenti práce:
Přikryl, Pavel
Jazyk práce:
Česky
Abstrakt:
This bachelor’s thesis analyzes the role of identity in Rwanda's post-genocide reconciliation process and examines how the state-led reconstruction of collective identity contributed to peaceful reconciliation. It shows that while the replacement of ethnic categories with a supra-ethnic Rwandan identity (Ndi Umunyarwanda) made it possible to maintain a negative peace, that is, to stop the violence and restore the state. However, by reserving the right to determine who is a legitimate Rwandan and whose suffering should be recognized, the state transformed identity reconstruction from a tool of reconciliation into an instrument of power. Individual and traumatic identities persist, but they are pushed into the private sphere as unspoken memory and tactical obedience. The conclusion of this study is that identity reconstruction supports genuine reconciliation only when it is voluntary and mutual. When imposed administratively from above, it results in the very same logic of control that it was meant to overcome. The Rwandan case serves as a critical benchmark for evaluating peacebuilding projects that rewrite collective identity at the level of ethnic identity.