Důsledky digitální měny centrální banky (CBDC) pro účinnost měnové politiky v Číně v letech 2001 až 2024
| Název práce: | The Implications of Central Bank Digital Currency (Cbdc) for the Effectiveness of Monetary Policy in China From 2001 to 2024 |
|---|---|
| Autor(ka) práce: | Römer, Leon |
| Typ práce: | Diploma thesis |
| Vedoucí práce: | Bednář, Milan |
| Oponenti práce: | Štěpánek, Pavel |
| Jazyk práce: | English |
| Abstrakt: | This thesis examines whether the introduction of the e-CNY has increased the effectiveness of monetary policy in China. It uses monthly data over the period from 2001 to 2024 with the launch of the pilot in April 2020 as the structural event of interest. The theoretical part re-states the widely advanced claim of “enhanced transmission” as a set of necessary con- ditions on the transmission mechanism and shows that each condition fails in the Chinese institutional setting. It further derives that any effect of the non-interest-bearing, two-tier e-CNY is conditional on its adoption. The empirical part tests this refined hypothesis in two steps. First, descriptive evidence based on a record of official disclosures shows that e-CNY adoption remained negligible throughout the observation window. The model-free comparisons of policy episodes, easing event windows, and monetary aggregate volatility find no trace of the strengthened monetary policy pass-through in the post-pilot sample that the hypothesis predicts. Increased monetary aggregate fluctuations in the post-pilot are contradicted by the data. Second, a Qualitative Vector Autoregression compares impulse responses across the pre-pilot and post-pilot samples. The quantitative method chosen addresses the problem of extracting a concrete policy stance from the multi-instrument framework of the People’s Bank of China, which is not easily summarized by any single observable variable. The comparison finds no change in monetary policy transmission that is clearly attributable to the e-CNY rather than to the COVID-19 shock, the easing-dominated post-pilot event set, or the short post-pilot sample. The thesis concludes that the central hypothesis is not supported for the observation window, which is the result that the theoretical framework predicts for a CBDC of this design at this level of adoption. |
| Klíčová slova: | Central Bank Digital Currency; Monetary Transmission Mechanism; Endogenous Money; Monetary Policy Effectiveness; China; Qual VAR |
| Název práce: | Důsledky digitální měny centrální banky (CBDC) pro účinnost měnové politiky v Číně v letech 2001 až 2024 |
|---|---|
| Autor(ka) práce: | Römer, Leon |
| Typ práce: | Diplomová práce |
| Vedoucí práce: | Bednář, Milan |
| Oponenti práce: | Štěpánek, Pavel |
| Jazyk práce: | English |
| Abstrakt: | Tato práce zkoumá, zda zavedení e-CNY zvýšilo účinnost měnové politiky v Číně. Využívá měsíční data za období od roku 2001 do roku 2024, přičemž jako sledovanou strukturální událost bere spuštění pilotního projektu v dubnu 2020. Teoretická část přeformulovává široce prosazované tvrzení o „posílené transmisi" na soubor nutných podmínek kladených na transmisní mechanismus a ukazuje, že v čínském institucionálním prostředí není splněna žádná z těchto podmínek. Dále odvozuje, že jakýkoli účinek neúročeného, dvouúrovňového e-CNY je podmíněn mírou jeho rozšíření. Empirická část testuje tuto zpřesněnou hypotézu ve dvou krocích. Zaprvé, deskriptivní evidence založená na záznamu oficiálních zveřejněných informací ukazuje, že rozšíření e-CNY zůstalo v průběhu celého pozorovacího období zanedbatelné. Nemodelová srovnání epizod měnové politiky, událostních oken uvolňování a volatility měnových agregátů nenacházejí ve vzorku po zahájení pilotního projektu žádnou stopu posíleného průchodu měnové politiky, který hypotéza předpovídá. Zvýšené fluktuace měnových agregátů v období po zahájení pilotního projektu jsou v rozporu s daty. Zadruhé, kvalitativní vektorová autoregrese porovnává impulzní odezvy mezi vzorkem před zahájením pilotního projektu a po něm. Zvolená kvantitativní metoda řeší problém odvození konkrétního nastavení měnové politiky z víceinstrumentálního rámce Čínské lidové banky, který nelze snadno shrnout žádnou jednotlivou pozorovatelnou proměnnou. Toto srovnání nenachází žádnou změnu v transmisi měnové politiky, kterou by bylo možné jednoznačně připsat e-CNY spíše než šoku COVID-19, souboru událostí po zahájení pilotního projektu, v němž převažuje uvolňování, nebo krátkému vzorku po zahájení pilotního projektu. Práce dochází k závěru, že ústřední hypotéza není pro sledované období podpořena, což je výsledek, který teoretický rámec pro CBDC tohoto uspořádání při této míře rozšíření předpovídá. |
| Klíčová slova: | Qual VAR; účinnost měnové politiky; Digitální měna centrální banky; endogenní peníze; transmisní mechanismus měnové politiky; Čína |
Informace o studiu
| Studijní program / obor: | Economics and Public Policy |
|---|---|
| Typ studijního programu: | Magisterský studijní program |
| Přidělovaná hodnost: | Ing. |
| Instituce přidělující hodnost: | Vysoká škola ekonomická v Praze |
| Fakulta: | Národohospodářská fakulta |
| Katedra: | Katedra hospodářské a sociální politiky |
Informace o odevzdání a obhajobě
| Datum zadání práce: | 8. 12. 2025 |
|---|---|
| Datum podání práce: | 19. 8. 2026 |
| Datum obhajoby: | 17. 9. 2026 |
| Identifikátor v systému InSIS: | https://insis.vse.cz/zp/94859/podrobnosti |