Za mřížemi: Ekonomická analýza společenských nákladů kriminality v České republice

Název práce: Beyond Bars: An Economic Analysis of the Social Costs of Crime in the Czech Republic
Autor(ka) práce: Leher, Jan
Typ práce: Diploma thesis
Vedoucí práce: Čihák, Jakub
Oponenti práce: Klement, Josef
Jazyk práce: English
Abstrakt:
Crime imposes a burden on society that extends beyond direct fiscal expenditures on criminal justice. Although the international literature offers sophisticated methodologies for quantifying the total social costs of crime, the Czech economic and criminological discourse currently lacks a methodologically robust estimate that incorporates the intangible losses suffered by victims. This thesis tests the central hypothesis that the intangible costs of crime (pain, suffering, and diminished quality of life) represent a greater economic burden on Czech society than direct public expenditures on the criminal justice system. The primary objective is to estimate the total social costs of selected crimes against persons and property (murder, violence, rape, and theft) in the Czech Republic for the year 2023. The output provides a monetary valuation of this economic burden in absolute terms (CZK) and in relative terms as a share of the gross domestic product (GDP). The theoretical framework is grounded in the economics of crime as posited by Becker (1968) and the concept of social costs developed by Pigou (1920) and Coase (1960). The empirical analysis combines a bottom-up approach for tangible costs with the Benefit Transfer method for intangible costs. Tangible costs are stratified into three categories: anticipatory costs (prevention), reactive costs (criminal proceedings), and consequence costs (healthcare and productivity loss). Data regarding crime volume are sourced from the Police of the Czech Republic (2023), incarceration costs from the Prison Service of the Czech Republic and the Probation and Mediation Service, and healthcare costs from the Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic (ÚZIS) and health insurance funds. To quantify intangible costs, the Benefit Transfer method is applied, calibrated to the UK Home Office model (Heeks et al., 2018), and subsequently localized using: (1) purchasing power parity, (2) the income elasticity coefficient of the Value of a Statistical Life (VSL) as per Viscusi and Aldy (2003), and (3) Disability-Adjusted Life Years (DALYs) derived from the Global Burden of Disease methodology. To overcome the limitations inherent in relying exclusively on police statistics, two scenarios are constructed: a conservative scenario (Scenario A) based on reported crime, and a latent scenario (Scenario B) integrating multipliers from victimization surveys (Svatoš, 2023) that map the actual incidence of crime within the population. This approach enables the quantification of the dark figure of crime, particularly for violent offenses associated with severe intangible harm (e.g., rape and domestic violence). The empirical analysis reveals that the total social costs of the selected criminal offenses in the Czech Republic reached 40.43 billion CZK in 2023, representing a macroeconomic burden equivalent to 0.53% of GDP. The analysis reveals an extreme concentration of this burden, as homicides generate the majority of the total costs despite constituting only a minor fraction of the cases. The central hypothesis, which assumed the predominance of intangible costs over criminal justice expenditures, was rejected for the majority of the examined property and violent crimes. With the exception of homicides, the direct costs of the criminal justice system structurally exceeded the monetized intangible losses suffered by victims. This asymmetry and divergence from foreign benchmarks reflect the punitive nature of the Czech penal system—manifesting in high ex-post expenditures on incarceration—combined with the conservative localization of intangible losses, which accounts for lower domestic spending on mental health care. These findings indicate a need for a critical reassessment of the current allocation of public resources, given that the marginal costs of prolonged incarceration outweigh their marginal benefits. Furthermore, they provide robust empirical justification for redirecting funds from reactive measures toward prevention and targeted support for victims.
Klíčová slova: Intangible costs; Value of a statistical life; Latent crime; Willingness to pay; Benefit transfer; Social costs of crime
Název práce: Za mřížemi: Ekonomická analýza společenských nákladů kriminality v České republice
Autor(ka) práce: Leher, Jan
Typ práce: Diplomová práce
Vedoucí práce: Čihák, Jakub
Oponenti práce: Klement, Josef
Jazyk práce: English
Abstrakt:
Kriminalita představuje pro společnost zátěž, která přesahuje rámec přímých fiskálních výdajů na trestní justici. Ačkoli mezinárodní literatura disponuje propracovanými metodikami pro kvantifikaci celkových společenských nákladů trestné činnosti, v českém ekonomickém a kriminologickém diskurzu dosud chybí metodologicky robustní odhad zahrnující nehmotné ztráty obětí. Práce testuje centrální hypotézu: nehmotné náklady kriminality (bolest, utrpení, snížená kvalita života) představují větší ekonomické břemeno pro českou společnost než přímé veřejné výdaje na systém trestní justice. Hlavním cílem je estimace celkových společenských nákladů vybraných trestných činů proti osobě a majetku (vražda, násilí, znásilnění, krádež) v České republice za rok 2023. Výstupem je peněžní vyjádření ekonomické zátěže v absolutních hodnotách (CZK) a v relativním vyjádření podílu na hrubém domácím produktu (HDP). Teoretický rámec vychází z ekonomie zločinu dle Beckera (1968) a konceptu společenských nákladů rozvinutého Pigouem (1920) a Coasem (1960). Empirická analýza kombinuje přístup zdola nahoru (bottom-up) pro hmotné náklady s metodou transferu užitků (benefit transfer) pro náklady nehmotné. Hmotné náklady jsou stratifikovány do tří kategorií: náklady anticipační (prevence), náklady reaktivní (trestní řízení) a náklady následné (zdravotní péče, ztráta produktivity). Data o objemu trestné činnosti pocházejí z Policie ČR (2023), náklady věznění z Vězeňské služby ČR a Probační a mediační služby. Pro kvantifikaci nehmotných nákladů je aplikován benefit transfer kalibrovaný na model UK Home Office (Heeks et al., 2018), který je následně lokalizován pomocí: (1) parity kupní síly, (2) koeficientu příjmové elasticity Value of Statistical Life (VSL) dle Viscusiho a Aldyho (2003), (3) disability-adjusted life years (DALYs) podle metodologie Global Burden of Disease. K překonání limitací plynoucích ze spoléhání se výhradně na policejní statistiky jsou konstruovány dva scénáře: konzervativní scénář (Scénář A) založený na hlášené kriminalitě a latentní scénář (Scénář B) integrující multiplery z viktimizačních šetření (Svatoš 2023), které mapují skutečný výskyt trestné činnosti v populaci. Tímto přístupem se kvantifikují tzv. temná čísla kriminality, zejména u násilných činů s vysokým nehmotným poškozením (znásilnění, domácí násilí). Výsledky empirické analýzy ukázaly, že celkové společenské náklady vybraných trestných činů v České republice dosáhly v roce 2023 výše 40,43 miliardy CZK, což představuje makroekonomickou zátěž ekvivalentní 0,53 % HDP. Analýza odhalila extrémní koncentraci této zátěže, neboť vraždy generují většinu celkových nákladů, ačkoliv tvoří pouhou minoritu případů. Centrální hypotéza, předpokládající převahu nehmotných nákladů nad výdaji na trestní justici, byla pro většinu zkoumaných majetkových i násilných činů zamítnuta. S výjimkou vražd totiž přímé náklady trestní justice strukturálně převýšily monetizované nehmotné ztráty obětí. Tato asymetrie a divergence vůči zahraničním benchmarkům odráží represivní charakter českého trestního systému, projevující se vysokými ex-post výdaji na věznění, v kombinaci s konzervativní lokalizací nehmotné ztráty, která zohledňuje nižší tuzemské výdaje na péči o duševní zdraví. Zjištění indikují potřebu kritického přehodnocení aktuální alokace veřejných zdrojů, jelikož mezní náklady na prodlužování trestů převyšují jejich mezní přínosy, a poskytují silné empirické ospravedlnění pro přesun prostředků od reaktivních opatření směrem k prevenci a cílené podpoře obětí.
Klíčová slova: Latentní kriminalita; Hodnota statistického života; Společenské náklady kriminality; Nehmotné náklady; Metoda přenosu užitku; Ochota platit

Informace o studiu

Studijní program / obor: Ekonomie
Typ studijního programu: Magisterský studijní program
Přidělovaná hodnost: Ing.
Instituce přidělující hodnost: Vysoká škola ekonomická v Praze
Fakulta: Národohospodářská fakulta
Katedra: Katedra ekonomie

Informace o odevzdání a obhajobě

Datum zadání práce: 14. 11. 2025
Datum podání práce: 21. 8. 2026
Datum obhajoby: 2026

Soubory ke stažení

Soubory budou k dispozici až po obhajobě práce.

    Poslední aktualizace: