Reálná a nominální konvergence pobaltských států v kontextu jejich budoucího začlenění do eurozóny

První kapitola pojednává o historickém vývoji Pobaltí ve druhé polovině 20. století. V centru pozornosti stojí především politické a ekonomické důsledky dramatických změn, které přinesl počátek devadesátých let. Změnil se směr, kterým se pobaltské státy vyvíjely a došlo k orientaci na integraci do ES/EU. V první části druhé kapitoly je nastíněn obsah Maastrichtských konvergenčních kritérií, o kterých se hovoří v souvislosti s nominální konvergencí. Zájem je zde zaměřen především na podmínky v tehdejších státech ES/EU, pro které byla kritéria koncipována. V druhé části je následně provedena analýza vývoje těchto kritérií ve zvolených zemích (Estonsko, Litva, Lotyšsko) a též komparace s průměrným vývojem v rámci eurozóny. Třetí kapitola navazuje na kapitolu druhou a přináší pohled na konvergenci z perspektivy reálného sbližování ekonomických úrovní sledovaných zemí. Je zde využito vícedimenzionální vektorové analýzy, která sofistikovaně přistupuje k problematice reálné konvergence, nikoliv jen skrze prosté sledování vývoje ukazatele HDP, ale rozšiřuje ho čtveřicí makroekonomických ukazatelů, které tvoří vrcholy tzv. magického čtyřúhelníku hospodářské rovnováhy.