Tato diplomová práce se zabývá vývojem daňových systémů zemí OECD. Hlavním cílem práce je analýza těchto daňových systémů a zjištění, zda u nich dochází ke konvergenci. Platnost hypotézy předpokládající sbližování daňových systémů je ověřována pomocí metod sigma konvergence a shlukové analýzy. Existuje mnoho prací zabývajících se konvergencí v EU, nicméně pouze malé množství prací zkoumá konvergenci v OECD. Záměrem práce je tak vyplnit tuto mezeru. První část práce zasazuje vývoj daňové politiky... zobrazit celý abstraktTato diplomová práce se zabývá vývojem daňových systémů zemí OECD. Hlavním cílem práce je analýza těchto daňových systémů a zjištění, zda u nich dochází ke konvergenci. Platnost hypotézy předpokládající sbližování daňových systémů je ověřována pomocí metod sigma konvergence a shlukové analýzy. Existuje mnoho prací zabývajících se konvergencí v EU, nicméně pouze malé množství prací zkoumá konvergenci v OECD. Záměrem práce je tak vyplnit tuto mezeru. První část práce zasazuje vývoj daňové politiky do historického kontextu a věnuje se procesu formování daňových systémů do současné moderní podoby. Dále práce rozebírá vliv globalizace a liberalizace mezinárodního obchodu na rozvoj daňové konkurence, které využívají nadnárodní podniky k agresivnímu daňovému plánování, v důsledku čehož se státy uchylují k mezinárodní kooperaci, aby zabránily erozi daňových základů a vyhýbání se daňovým povinnostem. Této spolupráci v podobě koordinační činnosti OECD a harmonizační činnosti EU se věnuje druhá část práce. Třetí část práce se zabývá komparací daňových systémů zemí OECD za využití ukazatelů, které charakterizují daňový systém. Čtvrtá část práce je již zaměřena na samotnou analýzu konvergence. Ačkoli je na základě výsledků sigma konvergence zjištěno, že dochází ke snižování rozdílů u jednotlivých ukazatelů, které charakterizují daňový systém, shluková analýza hypotézu o sbližování daňových systémů nepotvrzuje. |