Tato kvalifikační práce se zabývá problematikou whistleblowingu a ochrany oznamovatelů. Cílem práce je zjistit současný stav whistleblowingu v České republice, přičemž tento cíl je rozdělen na několik dílčích cílů, které jsou zkoumány v jednotlivých kapitolách. První kapitola seznamuje čtenáře s teoretickým pozadím whistleblowingu, definuje tento pojem, představuje osobu oznamovatele a nabízí rozlišení mezi interním a externím whistleblowingem. Druhá kapitola se zaměřuje na Směrnici Evropského p... zobrazit celý abstraktTato kvalifikační práce se zabývá problematikou whistleblowingu a ochrany oznamovatelů. Cílem práce je zjistit současný stav whistleblowingu v České republice, přičemž tento cíl je rozdělen na několik dílčích cílů, které jsou zkoumány v jednotlivých kapitolách. První kapitola seznamuje čtenáře s teoretickým pozadím whistleblowingu, definuje tento pojem, představuje osobu oznamovatele a nabízí rozlišení mezi interním a externím whistleblowingem. Druhá kapitola se zaměřuje na Směrnici Evropského parlamentu a Rady EU ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, a analyzuje její transpozici do českého právního rámce v podobě zákona č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů, ve znění pozdějších předpisů. Ve třetí kapitole dochází k analýze britské právní úpravy o ochraně oznamovatelů, známé jako The UK Public Interest Disclosure Act 1998, která figuruje v této práci jako metoda tzv. best practice. Ve čtvrté kapitole jsou následně právní úpravy České republiky a Velké Británie porovnány. Poslední kapitola této práce představuje dotazníkové šetření, jehož cílem bylo zmapovat povědomí zaměstnanců obchodních společností v České republice o problematice whistleblowingu a nově přijatém zákoně o ochraně oznamovatelů. |