Odlišné podmienky pre migrantov v Nemecku: dosiahnutá kvalifikácia a realita pracovného trhu

Tato bakalářská práce se zabývá nesouladem mezi dosaženou kvalifikací migrantů a jejich skutečným pracovním uplatněním v Německu, označovaným jako vertikální skills mismatch. V podmínkách demografického stárnutí populace a přetrvávajícího nedostatku kvalifikované pracovní síly představuje efektivní využití zahraničního lidského kapitálu významnou ekonomickou a sociální výzvu. Cílem práce je analyzovat rozsah nadkvalifikace migrantů a identifikovat hlavní mechanismy, které brání jejich odpovídajícímu profesnímu uplatnění. Teoretický rámec vychází z teorie lidského kapitálu a teorie segmentace trhu práce. Metodologicky je práce založena na analýze sekundárních statistických dat z databází Eurostat a Destatis za období let 2017–2024, doplněné o perspektivu zaměstnavatelů a institucionální faktory ovlivňující náborové procesy. Výsledky analýzy potvrzují, že míra nadkvalifikace migrantů v Německu dosahuje stabilní úrovně 32,2 %, což představuje přibližně o 15 procentních bodů vyšší hodnotu ve srovnání s domácí populací. Zjištění zároveň ukazují, že bariéry pracovní integrace se s rostoucí úrovní vzdělání nesnižují, ale naopak prohlubují. U vysoce kvalifikovaných migrantů je míra účasti na trhu práce o 13,7 procentního bodu nižší než u domácích pracovníků se srovnatelným vzděláním. Mezi hlavní determinanty patří preference formálních certifikátů při náboru, jazykové požadavky a administrativní náročnost uznávání zahraničních kvalifikací. Práce dochází k závěru, že nadkvalifikace migrantů není pouze přechodným adaptačním jevem, ale stabilním strukturálním rysem německého trhu práce. Řešení tohoto problému vyžaduje posun od kvantitativně orientované integrace směrem ke kvalitativní alokaci talentů, která je nezbytná pro zachování konkurenceschopnosti, inovačního potenciálu a dlouhodobé hospodářské stability Německa.

This bachelor’s thesis examines the mismatch between migrants’ attained qualifications and their actual labour market positions in Germany, referred to as vertical skills mismatch. In the context of demographic ageing and a persistent shortage of skilled labour, the effective utilisation of foreign human capital represents a significant economic and social challenge. The aim of the thesis is to analyse the extent of migrant overqualification and to identify the main mechanisms that prevent migrants from obtaining employment corresponding to their qualifications. The theoretical framework is based on human capital theory and labour market segmentation theory. Methodologically, the thesis relies on an analysis of secondary statistical data from the Eurostat and Destatis databases covering the period 2017–2024, complemented by the perspective of employers and institutional factors influencing recruitment processes. The results confirm that the overqualification rate among migrants in Germany has remained stable at 32,2%, which is approximately 15 percentage points higher than among the native population. The findings further indicate that barriers to labour market integration do not diminish with higher levels of education, but instead intensify. Among highly qualified migrants, the labour market participation rate is 13,7 percentage points lower than among native workers with comparable educational attainment. The main determinants include employers’ preference for formal certificates in recruitment, language requirements, and the administrative complexity of recognising foreign qualifications. The thesis concludes that migrant overqualification is not merely a temporary adaptation phenomenon, but rather a stable structural feature of the German labour market. Addressing this issue requires a shift from quantitatively oriented integration policies towards a qualitative allocation of talent, which is essential for maintaining Germany’s competitiveness, innovative capacity, and long-term economic stability.