Dopad sankcí na obchodní vztahy mezi Evropskou unií a Ruskou federací
| Název práce: | Impact of Sanctions on Russia on Trade with the EU |
|---|---|
| Autor(ka) práce: | Majocha, Alina |
| Typ práce: | Bachelor thesis |
| Vedoucí práce: | Shymanska, Kateryna |
| Oponenti práce: | Bok, Martin |
| Jazyk práce: | English |
| Abstrakt: | This bachelor's thesis evaluates the fundamental transformation of trade relations between the European Union (EU) and the Russian Federation following the 2022 full-scale invasion of Ukraine. Positioned within the framework of economic statecraft, the research analyzes the transition from deep asymmetric interdependence to a period of permanent structural divergence, with a specific focus on the energy and automotive sectors. Using a mixed-methods approach based on secondary data from Eurostat and corporate reports, the study tracks the multi-year impact of EU sectoral sanctions from a 2021 baseline through the end of 2025. The findings reveal a "structural collapse" of bilateral trade volumes, driven by the EU’s strategic decoupling. In the energy sector, the share of Russian gas in EU imports plummeted from 45% in 2021 to 12% by 2025, facilitated by the REPowerEU plan and a pivot toward LNG suppliers such as the United States and Norway. In the automotive sector, EU export bans on high-tech components triggered a 90% decline in machinery trade and a "technological rollback" within Russia, characterized by lowered safety standards and a forced reliance on Chinese industrial ecosystems. By the end of 2025, the Chinese passenger car fleet in Russia officially surpassed French and American brands in size. Microeconomic analysis via case studies of Shell plc and the Renault Group illustrates the concept of "asymmetric resilience." Despite incurring combined asset write-downs exceeding $6 billion, both firms successfully insulated their global profitability by reorienting toward stable, high-growth markets—Shell through LNG expansion in Qatar and Oman, and Renault through its "Renaulution" electric vehicle strategy. The thesis concludes that the post-2022 sanctions regime has institutionalized a new European economic framework defined by "de-risking" and strategic autonomy, effectively replacing a decade-long partnership with a permanent structural rupture. |
| Klíčová slova: | energy decoupling; automotive industry; Shell plc; economic sanctions; European Union; Russia; Renault Group |
| Název práce: | Dopad sankcí na obchodní vztahy mezi Evropskou unií a Ruskou federací |
|---|---|
| Autor(ka) práce: | Majocha, Alina |
| Typ práce: | Bakalářská práce |
| Vedoucí práce: | Shymanska, Kateryna |
| Oponenti práce: | Bok, Martin |
| Jazyk práce: | English |
| Abstrakt: | Tato bakalářská práce hodnotí zásadní transformaci obchodních vztahů mezi Evropskou unií (EU) a Ruskou federací v návaznosti na plnohodnotnou invazi na Ukrajinu v roce 2022. Výzkum, zasazený do rámce ekonomického státního umění (economic statecraft), analyzuje přechod od hluboké asymetrické vzájemné závislosti k období trvalé strukturální divergence, se zvláštním zaměřením na odvětví energetiky a automobilového průmyslu. Za použití smíšeného metodologického přístupu založeného na sekundárních datech z Eurostatu a podnikových zpráv studie sleduje víceletý dopad sektorových sankcí EU od výchozího stavu v roce 2021 až do konce roku 2025. Zjištění odhalují „strukturální kolaps“ objemů bilaterálního obchodu, poháněný strategickým odpoutáním (decoupling) ze strany EU. V energetickém sektoru se podíl ruského plynu na dovozu do EU propadl ze 45 % v roce 2021 na 12 % v roce 2025, k čemuž přispěl plán REPowerEU a orientace na dodavatele LNG, jako jsou Spojené státy a Norsko. V automobilovém sektoru vyvolaly zákazy vývozu technologicky vyspělých komponentů ze strany EU 90% pokles obchodu se strojními zařízeními a „technologický ústup“ (rollback) v Rusku, charakterizovaný sníženými bezpečnostními standardy a nucenou závislostí na čínských průmyslových ekosystémech. Do konce roku 2025 velikost flotily čínských osobních automobilů v Rusku oficiálně překonala značky francouzské a americké. Mikroekonomická analýza prostřednictvím případových studií společností Shell plc a Renault Group ilustruje koncept „asymetrické odolnosti“. Navzdory kombinovaným odpisům aktiv přesahujícím 6 miliard USD obě firmy úspěšně izolovaly svou globální ziskovost tím, že se přeorientovaly na stabilní, rychle rostoucí trhy – Shell prostřednictvím expanze LNG v Kataru a Ománu a Renault prostřednictvím své strategie pro elektromobily „Renaulution“. Práce vyvozuje závěr, že sankční režim po roce 2022 institucionalizoval nový evropský hospodářský rámec definovaný snižováním rizik (de-risking) a strategickou autonomií, čímž efektivně nahradil desetiletí trvající partnerství trvalým strukturálním přerušením vztahů. |
| Klíčová slova: | Hospodářské sankce; Evropská unie; Rusko ; Energetické odpoutání; Automobilový průmysl ; Shell plc; Renault Group |
Informace o studiu
| Studijní program / obor: | Mezinárodní obchod |
|---|---|
| Typ studijního programu: | Bakalářský studijní program |
| Přidělovaná hodnost: | Bc. |
| Instituce přidělující hodnost: | Vysoká škola ekonomická v Praze |
| Fakulta: | Fakulta mezinárodních vztahů |
| Katedra: | Katedra mezinárodních ekonomických vztahů |
Informace o odevzdání a obhajobě
| Datum zadání práce: | 14. 7. 2025 |
|---|---|
| Datum podání práce: | 24. 4. 2026 |
| Datum obhajoby: | 15. 6. 2026 |
| Identifikátor v systému InSIS: | https://insis.vse.cz/zp/92968/podrobnosti |