Deindustrializácia v americkej ekonomike: Analýza úpadku tradičných priemyselných centier v oblasti Rust Belt v období 1970-2020

Diplomová práce zkoumá proces deindustrializace v americkém regionu Rust Belt v období 1970 až 2020 a jeho socioekonomické důsledky ve státech Michigan, Ohio, Pensylvánie, Indiana, Illinois a Wisconsin. Analýza kombinuje deskriptivní srovnání vývoje zaměstnanosti, příjmů a populace, panelovou regresi s fixními efekty a prvními diferencemi a komparativní analýzu hospodářskopolitických reakcí Detroitu a Pittsburghu. Výsledky ukazují výrazný pokles významu průmyslu v regionální zaměstnanosti. Původní předpoklad, že ústup průmyslu se projeví trvalým zhoršením trhu práce, se však nepotvrdil. Data spíše naznačují postupný rozpad historické strukturální výhody regionu než jeho jednoznačný kolaps. Po roce 1999 se zároveň otevírá stabilní příjmová mezera vůči národnímu průměru a nejvýraznější divergence se projevuje v populačním vývoji. Panelová regrese ukazuje pozitivní asociaci mezi podílem průmyslové zaměstnanosti a relativním osobním příjmem státu. Srovnání Detroitu a Pittsburghu ukazuje, že při deindustrializaci nebyl rozhodující pouze samotný rozsah průmyslového úpadku, ale i schopnost měst přizpůsobit se jeho důsledkům. Analýza ukázala, že rozdíly se projevily zejména v institucionální kapacitě, fiskálních možnostech a načasování hospodářskopolitické reakce.

This thesis examines the process of deindustrialization in the American Rust Belt over the period 1970 to 2020 and its socioeconomic consequences in the states of Michigan, Ohio, Pennsylvania, Indiana, Illinois, and Wisconsin. The analysis combines a descriptive comparison of employment, income, and population trends, a panel regression with fixed effects and first differences, and a comparative analysis of the economic policy responses of Detroit and Pittsburgh. The results show a substantial decline in the importance of manufacturing in regional employment. However, the initial assumption that the decline of manufacturing would lead to a persistent deterioration in labor market conditions is not confirmed. The data rather indicate a gradual erosion of the region's historical structural advantage than its outright collapse. After 1999, a stable income gap relative to the national average also opens up, and the most pronounced divergence appears in demographic development. The regression shows a positive association between the manufacturing employment share and a state's relative personal income. The comparison of Detroit and Pittsburgh shows that in the case of deindustrialization the decisive factor was not only the scale of industrial decline itself, but also the capacity of cities to adapt to its consequences. The analysis has shown that the differences manifested themselves mainly in institutional capacity, fiscal possibilities, and the timing of the economic policy response.