Proměny zahraniční politiky Spolkové republiky Německo od roku 1990 do současnosti

Jistě není třeba podtrhovat důležitost Spolkové republiky Německo pro ostatní země evropského prostoru a pro proces evropské integrace, jež z ní činí velmi zajímavý předmět studia. Díky specifickému vývoji v poválečném období získala její zahraniční politika jisté charakteristické rysy, které se v takové míře neprojevovaly u žádného jiného státu, vyvíjejícího se "normální" cestou. Přelomovým bodem se stalo znovusjednocení, jež postavilo Německo před problematiku hledání a určování své nové pozice v evropském a světovém rámci. Následné proměny zahraniční politiky, vycházející se zmíněných speciálních okolností, jsou tématem této práce. Smyslem je nejen zhodnotit, které rysy a orientace zahraniční politiky uplynulých osmnácti let se vyznačovaly spíše kontinuitou a které prošly změnou, ale také vytvořit obraz o nové roli Německa v mezinárodních vztazích. Prvním krokem je nastínění úlohy aktérů zahraniční politiky v Německu, tedy především spolkové vlády, parlamentu, spolkových zemí a prezidenta, které prozrazuje rozložení moci při tvorbě zahraničně-politických koncepcí a rozhodnutí. Dále je pro posouzení kontinuity či změn nutné alespoň krátce zmínit hlavní směry orientace Německa v onom předcházejícím období, jež je tak velmi ovlivnilo, tedy v době studené války. Výchozím bodem je však znovusjednocení obou německých států, navracející zemi její plnou mezinárodněprávní subjektivitu a předznamenávající zahájení další fáze jejího vývoje. Samotné hodnocení následných událostí probíhá na základě periodizace do tří hlavních celků, a to z hlediska osobnosti stojící v čele vlády - spolkového kancléře. Práce je tak s ohledem na splnění cíle členěna chronologicky a nejprve popisuje zahraniční politiku vlády Helmuta Kohla od sjednocení do roku 1998, navazuje politikou vlády Gerharda Schrödera od roku 1998 do roku 2005 a v poslední kapitole zmiňuje zahraničně-politickou činnost vlády Angely Merkelové od roku 2005 až do současnosti. Z důvodu komplexnosti cíle se práce soustředí pouze na vybraná témata zahraniční politiky a jiná zmiňuje jen okrajově. Důraz klade především na tradiční pilíře německé politiky - na evropskou integraci, v rámci ní mimo jiné na vztahy s Francií, a na transatlantickou spolupráci. Zabývá se též oblastí střední a východní Evropy, zde především Ruskou federací. Konečná část každé ze tří hlavních kapitol je vždy věnována aktuálním konfliktům, sleduje reakci zahraniční politiky na ně a snaží se tak doplnit celkovou představu o proměnách zahraniční politiky Spolkové republiky Německo od roku 1990 do současnosti.