Konec dějin vs zánik Západu

Cílem diplomové práce je vytvoření interpretačního schématu, s jehož využitím jsou analyzovány degenerativní tendence, které lze pozorovat v současné západní společnosti. Úpadkové činitele jsou pojmenovány a jsou formulovány argumenty dokazující jejich rozpornost s konstitutivními principy západní společnosti. V první části práce jsou rozlišeny pojmy kultura a civilizace. Dále je vymezen termín dějinnosti, z nějž vyplývá, že tato charakteristika je vlastní pouze západní civilizaci. Koncept počátku dějin (Hegel, Patočka) je doplněn o kumulativistické pojetí dějinného pohybu, které je završeno hegelovsko-fukuyamovským koncem dějin, který je zároveň označen za jejich vrchol. Tento vrchol je koncipován jako kombinace liberální demokracie a kapitalismu volné tržní soutěže. Kladen je také důraz na charakteristiku individualismu, protestantské etiky a antikapitalistické mentality. Druhá část práce je zaměřena na analyzování nejvýznamnějších degenerativních činitelů, za které je považován multikulturalismus, politická korektnost, sociální determinismus, postmodernismus a současný koncept Evropské unie. S využitím vytvořeného konceptuálního schématu je dokázáno, že zkoumaní degenerativní činitelé zapříčiňují vzdalování se pozici konce-vrcholu dějin, jež může skončit zánikem západu.