Dopady pandemie COVID-19 na zaměstnanost v organizacích cestovního ruchu v kraji Vysočina

Diplomová práce se věnuje dopadům první vlny pandemie COVID-19 na organizace cestovního ruchu v Kraji Vysočina, kdy období první vlny je pro účely diplomové práce definováno od 1. 3. – 31. 8. 2020. Cílem této práce je odpovědět na tři výzkumné otázky. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část upřesňuje specifika zaměstnanosti v organizacích cestovního ruchu, která jsou dále demonstrována na modulu zaměstnanosti cestovního ruchu České republiky a seznamuje s problematikou zákoníku práce a jeho implementaci během první vlny pandemie koronaviru. Empirická část se zaměřuje na již realizované průzkumy týkající se dopadů pandemie COVID-19 na trh práce i oblast cestovního ruchu z pohledu tří úrovní: mikroúroveň (zaměstnanec), meziúroveň (organizace) a makroúroveň (stát). Informace získané ze sekundárního výzkumu poslouží k pochopení fungování trhu práce v České republice a k seznámení s reálnými, popřípadě výhledovými dopady na zaměstnanost v oboru. Závěrečná část práce se zabývá vlastní analýzou odpovědí získaných v organizacích cestovního ruchu z pohledu změn v zaměstnanosti, dopadů na fungování organizací a jejich tržby, a dále forem čerpání státních podpůrných programů. Závěrem první výzkumné otázky je, že v důsledku první vlny koronaviru nedošlo v Kraji Vysočina k masivnímu propouštění. Na základě odpovědí na druhou otázku týkající se tržeb a fungování organizací lze konstatovat, že většina provozoven byla téměř tři měsíce zcela uzavřena, což mělo následný dopad na vývoj tržeb. Propad tržeb nebyl jednotný a lišil se dle segmentů, do kterých se organizace řadí. Výsledkem třetí podoblasti otázek týkající se státních programů na podporu zaměstnanosti je, že nadpoloviční většina dotázaných organizací využila některou z forem podpor, naopak všechny organizace se shodují na časové a byrokratické náročnosti.