Ochrana životního prostředí a klimatu stojí v posledních letech v popředí mezinárodní politiky. Evropská unie je v tomto ohledu průkopníkem a její ambiciózní strategie Zelená dohoda pro Evropu, jejíž hlavním cílem je dosažení klimatické neutrality do roku 2050, vyvolává v Evropě i ve světě mnoho různých reakcí. Přestože členské státy EU Zelenou dohodu povětšinou podporují, průmyslové a na fosilních palivech závislé státy Visegrádské čtyřky z ní mají pádné obavy. Tato práce analyzuje důvody těcht... zobrazit celý abstraktOchrana životního prostředí a klimatu stojí v posledních letech v popředí mezinárodní politiky. Evropská unie je v tomto ohledu průkopníkem a její ambiciózní strategie Zelená dohoda pro Evropu, jejíž hlavním cílem je dosažení klimatické neutrality do roku 2050, vyvolává v Evropě i ve světě mnoho různých reakcí. Přestože členské státy EU Zelenou dohodu povětšinou podporují, průmyslové a na fosilních palivech závislé státy Visegrádské čtyřky z ní mají pádné obavy. Tato práce analyzuje důvody těchto obav a pomocí teorie realismu a liberalismu zkoumá zájmy států V4 a jejich pozice k Zelené dohodě, které jsou těmito zájmy určovány. I přes tradiční soudržnost států V4 byly zjištěny pozoruhodné rozdíly mezi jejich pozicemi a zájmy vztahujícími se k Zelené dohodě, a také se ukázalo, že V4 začíná Zelenou dohodu respektovat a plánuje, jak s pomocí štědré finanční podpory ze strany EU provést zelenou transformaci svých ekonomik. |