Bakalářská práce je zaměřena na porovnání vývoje vybraných demografických ukazatelů České republiky a Japonska. Základem daného porovnání je analýza ročních časových řad týkající se hlavně oblastí porodnosti a úmrtnosti v zemi. Nejméně početné skupiny v ČR jsou věkové kategorie 15 až 19 let (4,61 %) a 20 až 24 let (4,59 %), v Japonsku pak věkové kategorie 0 až 4 let (3,77 %) a 5 až 9 let (4,04 %). Nejpočetnějšími skupinami obyvatel jsou osoby ve věku 40 až 44 let (8,71 %) v České republice a oso... zobrazit celý abstraktBakalářská práce je zaměřena na porovnání vývoje vybraných demografických ukazatelů České republiky a Japonska. Základem daného porovnání je analýza ročních časových řad týkající se hlavně oblastí porodnosti a úmrtnosti v zemi. Nejméně početné skupiny v ČR jsou věkové kategorie 15 až 19 let (4,61 %) a 20 až 24 let (4,59 %), v Japonsku pak věkové kategorie 0 až 4 let (3,77 %) a 5 až 9 let (4,04 %). Nejpočetnějšími skupinami obyvatel jsou osoby ve věku 40 až 44 let (8,71 %) v České republice a osoby 45 až 49leté (7,77 %) v Japonsku. Od roku 1993 je v průměru relativní přírůstek obyvatelstva v Japonsku 0,04 %, v Česku pak 0,13 %. V Japonsku lze očekávat pokračování meziročních úbytků (k roku 2023 zhruba 367,2 tisíc). Meziroční změny v ČR jsou v přibližně přírůstek 32,9 tisíc osob. Osoby starší 64 let v roce 2019 tvoří v Japonsku 28,44 %, v ČR 19,85 %. Jak v ČR, tak v Japonsku rostou absolutní počty zemřelých. Zároveň roste i naděje dožití. V období 1993 až 2019 v ČR došlo k růstu naděje dožití při narození z 69,3 let u mužů a 76,5 let u žen na 76,3 let a 82,1 let, v Japonsku stoupá naděje dožití z 76,2 let pro muže a 82,5 let pro ženy na 81,4 let a 87,5 let. V ČR počty živě narozených jsou v současné době na přibližně stejné úrovni jako počty zemřelých, naopak v Japonsku jsou výrazně nižší. V obou zemích roste průměrný věk uzavírání prvního manželství, v ČR je pro obě pohlaví vyšší (v roce 2020 činil průměrný věk ženicha 31,0 let v Japonsku a 32,6 let v ČR, u nevěst pak 29,4 let pro Japonky a 30,4 let pro Češky). Ukazatel úhrnné plodnosti je u obou zemí hluboce pod bodem obnovy (1,33 v Japonsku a 1,72 v ČR v roce 2020). Nejvyšší hodnotu specifických měr plodnosti má věková kategorie žen ve věku 30 až 34 let (94,58 v Japonsku a 111,41 v České republice). Obecně v obou zemích lze sledovat podobné trendy ve vývoji vybraných ukazatelů, jež jsou charakteristické pro většinu vyspělých zemí současnosti. |