Vplyv ruskej vojenskej agresie na švédsku bezpečnostnú politiku

Švédsko bylo známo svou neutrální politikou již více než 200 let. Tato země odmítala členství ve vojenských aliancích i přesto, že dlohodobě čelila hrozbám ze strany Ruska. Zlomový bod nastal v roce 2022, kdy Švédsko podalo žádost o vstup do NATO. Cílem této práce je indentifikovat faktory, které historicky představovaly překážku vstupu Švédska do NATO a zároveň vysvětlit, proč Švédsko zaujalo v roce 2022 v rámci své bezpečnostní politiky bezprecedentně odlišný postoj. K tomu táto práce využívá neoklasického realismu, který umožňuje při analýze tvorby bezpečnostní politiky nahlédnout do domácího politického prostředí a určit zásadní faktory, které tuto bezpečnostní politiku ovlivňují. V případě Švédska byly těmito faktory historická zkušenost s politikou neutrality v dobách konfliktu, identita vládnoucí sociálně-demokratické strany a mínění široké veřejnosti, která cítila antipatii vůči aliančním uskupením. Celoplošná invaze Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 vyvolala ve švédském politickém prostředí obavy, které pomohly postupně eliminovat dosavadní bariéry: dlouholeté povědomí o tom, že neutralita nejlépe slouží bezpečnostním požadavkům Švédska vystřídalo přesvědčení, že stabilitu v regionu lze učinit výlučně členstvím v NATO; sociálně-demokratická strana přehodnotila svůj dosavadní postoj a veřejné mínění se poprvé naklonilo členství v NATO. Tato práce tak přispívá k vysvětlení a pochopení chování států na mezinárodní scéně a zdůrazňuje postavení interních faktorů při tvorbě zahraniční politiky.

Sweden has been known for its neutral foreign policy for over 200 years. The country has refused to become a member of military alliances despite the fact that it has long been a subject of threats coming from Russia. The turning point came in 2022, when Sweden submitted its application to join NATO. The aim of this work is to identify factors, which historically presented a barrier to NATO accession and at the same time explain, why Sweden took unprecedently different stance in its security policy in 2022. To do so, this thesis employs neoclassical realism, which in security policy analysis enables insight look to domestic political environment and identifies significant factors, which shape this security policy. In the case of Sweden, these factors were historical experience with policy of neutrality during wartime, identity of ruling Social Democratic party and the public´s antipathy towards military alliances. Russia´s full-scale invasion of Ukraine in February 2022 raised concerns in the Swedish political environement, which in turn helped gradually eliminate previous barriers: the long-term awareness about neutrality being the best choice in maintaining stability in the region, has been replaced by belief that the only way to fulfill Sweden´s security requirements is by joining NATO; the Social Democratic party reevaluated its position on the membership and the public opinion for the first time shifted towards the NATO accession. This thesis thus contributes to the explanation and understanding of the bahaviour of states in the international arena and highlights the role of unique domestic factors in foreign polciy making.