Bude prípadný vstup Českej republiky do eurozóny výhodný?

The subject of this bachelor's thesis is an analysis of the potential impact behind the entry of the Czech Republic into the Eurozone on its economy, focusing specifically on economic growth and price stability, which are indexes often not examined in similar scenarios in modern economic literature. By providing new insights into these possible economic consequences, the thesis contributes to the ongoing debate on whether country's establishment of euro would truly be unconditionally advantageous. The thesis is based on the well-known economic theory of optimum currency areas, using which it assesses, the results obtained from the empirical analysis, and concludes whether the European monetary union represents a long-term sustainable currency area. This analysis is conducted by linear regression with panel data comparing the development of GDP growth rate and inflation rate between the Czech and Slovak Republics between the years 2000 and 2021. The thesis analyzes historical economic data from Slovakia, which serve as a case study of the potential effects the euro adoption would have on the Czech economy. Selection of the independent variables included in the econometric model is based on their relevance to the criteria defined in the core economic theory of the thesis. The results show, that as a consequence of joining the Eurozone the average GDP growth rate of Slovakia decreased by 3.66%. This can be explained by the fact that the Eurozone does not possess the necessary conditions for creating a true optimum currency area. The average inflation rate also decreased by 2.69%, which can be attributed to the tendency of the inflation rate of new Eurozone members to converge to the average values of other participants in the currency bloc. For a country like the Czech Republic, which has historically experienced very low levels of price level changes, the overall findings of this study lean however more towards the conclusion that the decision to join the European Monetary Union would definitely carry more risks than benefits.

Předmětem této bakalářské práce je analýza následků případného vstupu České republiky do eurozóny na její ekonomiku, zejména zaměřující se na hospodářský růst a cenovou stabilitu, tedy ukazatelů, které v této oblasti v odborné ekonomické literatuře často nejsou zkoumány. Poskytováním nových pohledů na uvedené ekonomické důsledky přispívá tato práce k probíhající diskusi o tom, zda je zavedení eura pro zemi bezpodmínečně prospěšné. Práce vychází ze známé ekonomické teorie optimálních měnových oblastí, pomocí které podle výsledků získaných z empirické analýzy posuzuje, zda Evropská měnová unie představuje dlouhodobě udržitelnou měnovou oblast. Tato analýza je provedena prostřednictvím lineární regrese s panelovými daty, porovnávajícími vývoj míry růstu HDP a míry inflace České a Slovenské republiky mezi lety 2000 - 2021. Práce analyzuje historická data hospodářských výsledků Slovenska, která slouží jako případová studie potenciálního dopadu adopce eura na českou ekonomiku. Nezávislé proměnné obsažené v ekonometrickém modelu jsou selektovány na základě jejich relevance vztahu k kritériím definovaným ve výchozí ekonomické teorii. Výsledky ukazují, že průměrná míra růstu HDP Slovenska se v důsledku vstupu do eurozóny snížila o 3,66 %. To je možné vysvětlit skutečností, že eurozóna nedisponuje potřebnými podmínkami nezbytnými k vytvoření optimální měnové oblasti. Průměrná míra inflace se rovněž snížila o 2,69 %, což je možné přisoudit tendenci inflační míry nových členských zemí eurozóny konvergovat k jejím středním hodnotám ostatních účastníků měnového bloku. Pro zemi jako Česká republika, jejíž úroveň změn v cenové hladině byly historicky velmi nízké, vedou však celková zjištění této práce spíše k závěru, že rozhodnutí o začlenění do Eurozóny by sebou definitivně neslo větší množství rizik než výhod.