Porovnanie postoja Nemecka a Slovenska k ruskej agresii na Ukrajine

Cílem práce je porovnat rozdílné postoje Německa a Slovenska na válku, která od roku 2022 probíhá na území Ukrajiny. Snažím se odpovědět na otázku, v čem se pohledy obou zemí liší a proč se liší, případně v čem se shodují. Pojem "postoj" jsem definovala na základě tří kritérií, a to vojenskou pomoc, přístup k uprchlíkům a ekonomický dopad. Vzhledem k tomu, že konflikt stále probíhá, pro zjednodušení výzkumu jsem práci časově omezila na rok 2022. V práci sleduji oficiální dokumenty o zahraniční bezpečnostní politice obou států, vyvozuji z nich určitá očekávání, jak by státy měly reagovat, případně odvozuji očekávání z jiných historických zkušeností a porovnávám je s reálnými kroky. Informace o reálných krocích získávám ze zpráv a prohlášení politiků. Tento empirický výstup je podložen teorií malých a větších států a zaměřuji se konkrétně na civilní moc. Oba prvky charakterizuji, vysvětluji, jak se jednotlivé státy chovají, a na základě tohoto teoretického kontextu vysvětluji důvody rozdílných pohledů. Z hlediska metodologie se jedná o komparativní případovou studii. Zjišťuji, že Slovensko i Německo se v tomto případě do značné míry drží zásad chování malého státu a civilní moci, a to i přes určité odchylky. Postoj se tedy v některých oblastech liší, což může vyplývat z odlišné rozhodovací strategie, kterou lze vysvětlit na základě nabízené teorie.

The aim of the thesis is to compare the different attitudes of Germany and Slovakia towards the war that has been taking place on the territory of Ukraine since 2022. I am trying to answer the question of how the two countries' view differs and why it differs, or in what ways it coincides. I have defined the term 'attitude' on the basis of three criteria, namely military aid, attitude towards refugees, and economic impact. As the conflict is still ongoing, I have limited the time frame to 2022 to simplify the research. In this thesis, I follow the official documents on the foreign security policies of both states, infer certain expectations on how states should react, or derive expectations from other historical experiences and compare them with actual actions. I gather information about real actions from news reports and statements by politicians. This empirical output is supported by small-state and larger-power theory, and I focus specifically on civilian power. I characterize both actors, explain how each state behaves, and use this theoretical context to explain the reasons for the divergent perspectives. In terms of methodology, this is a comparative case study. I find that both Slovakia and Germany largely adhere to the principles of a small state and civilian power behaviour in this case, despite some deviations. The attitude is therefore different in certain areas, which may stem from a different decision-making strategy, which can be explained on the basis of the theory offered.