Rodová nerovnosť a jej vplyv na klimatické politiky v subsaharskej Afrike

Dopady klimatické krize se zintenzivňují a potřeba účinných klimatických politik, které budou řešit i genderové nerovnosti, je stále zřetelnější. Klimatická krize je multiplikátorem výzev, ale ženy mohou být multiplikátorem řešení. Se zaměřením na region subsaharské Afriky, který je klimaticky velmi zranitelným regionem s velkými genderovými nerovnostmi, se práce zaměřuje na posouzení vztahu mezi klimatickými politikami a genderovými nerovnostmi v kontextu mitigačních a adaptačních strategií. Tato práce se zaměřuje na identifikaci intersekcionálního vztahu mezi genderovými nerovnostmi a klimatickými politikami s potenciálem pozitivně ovlivnit snižování genderových nerovností a zavádění účinných klimatických politik. Práce si stanovuje 2 výzkumné otázky: 1) Existuje vztah mezi klimatickými politikami a genderovými nerovnostmi, který může vést k intersekcionálnímu řešení obou problémů? 2) Mohou genderově citlivé klimatické politiky přispět k lepšímu přístupu ke klimatickým řešením v kontextu klimatické spravedlnosti, a to konkrétně ve Rwandě? Cílem analýzy v rámci případové studie Rwandy není jen přispět k probíhajícímu diskurzu o genderově citlivých klimatických politikách, ale také poukázat na význam řešení těchto vzájemně propojených výzev a zdůraznit existenci synergického efektu mezi řešeními genderových nerovností a klimatické krize prospěšného pro všechny.

As the climate crisis intensifies, the imperative to develop effective climate policies that address gender inequalities becomes increasingly apparent. The climate crisis is a multiplicator of challenges, but women can be multipliers of solutions. With a focus on a very climate-vulnerable region with high gender inequalities, the sub-Saharan African region, this thesis aims to assess the connection between climate policies and gender inequalities in the context of essential mitigation and adaptation strategies for the climate crisis. It specifically focuses on identifying the intersectional relationship between gender inequalities and climate policies, with the potential to positively impact the reduction of gender disparities and the implementation of effective climate policies. Two research questions guide the work: 1) Is there a connection between climate policies and gender inequalities that could lead to an intersectional solution for both issues? 2) Can gender-sensitive climate policies contribute to improved access to climate solutions, particularly in the context of climate justice, specifically in Rwanda? The case study of Rwanda not only aims to contribute to the ongoing discourse surrounding gender-responsive climate policies but also underscores the significance of addressing these interconnected challenges and emphasizing the potential existence of a synergistic effect between addressing gender inequalities and the climate crisis, leading to an overall benefit for all.