Mezinárodní rozvojová spolupráce je v dnešní době nejčastěji realizována formou rozvojových projektů. Tyto projekty však mnohdy nedosahují očekávaných výsledků, a proto se literatura snaží objasnit, čím je jejich malá úspěšnost způsobena, přičemž dochází k závěru, že jedním z hlavních důvodů je špatné projektové řízení. Autoři se ovšem zaměřují především na mezinárodní organizace a velké dárce a Českou republiku, jako relativně nového a malého aktéra, ve svých výzkumech nezohledňují. Tato disert... zobrazit celý abstraktMezinárodní rozvojová spolupráce je v dnešní době nejčastěji realizována formou rozvojových projektů. Tyto projekty však mnohdy nedosahují očekávaných výsledků, a proto se literatura snaží objasnit, čím je jejich malá úspěšnost způsobena, přičemž dochází k závěru, že jedním z hlavních důvodů je špatné projektové řízení. Autoři se ovšem zaměřují především na mezinárodní organizace a velké dárce a Českou republiku, jako relativně nového a malého aktéra, ve svých výzkumech nezohledňují. Tato disertační práce si proto klade za cíl zanalyzovat české rozvojové projekty a přinést holistický pohled na tři oblasti: na jejich výsledek, jejich vedení a na to, jak projektové řízení ovlivňuje dosažené výsledky. Tato práce se nejprve zaobírá zahraničními bilaterálními projekty zcela nebo částečně financovanými Českou rozvojovou agenturou mezi lety 2016 až 2019 a z dat vyvozuje, že jejich výsledky jsou obecně lepší než u dárců zkoumaných v literatuře. Toto zjištění může souviset s jiným charakterem a jiným způsobem realizace projektů. Z analýzy dále vyplývá, že dodržení rozpočtu závisí na sektoru implementující organizace, způsobu financování, velikosti a sektoru projektu a rozvojové zemi. Naopak dodržení harmonogramu je ovlivněno jen velikostí a sektorem projektu. V neposlední řadě pak práce přináší zjištění, že na rozdíl od jiných dárců nemá česká rozvojová spolupráce pozitivní vliv na vývoj českého exportu do rozvojových zemí. K analýze druhé oblasti, tedy jak jsou české rozvojové projekty vedeny, byla sesbírána data pomocí dotazníkového šetření mezi projektovými manažery z oboru. S ohledem na současné trendy se práce zaměřuje nejen na aplikaci projektových nástrojů, ale také na rozdíly mezi neziskovým, soukromým a veřejným sektorem. Z práce vyplývá, že organizace z neziskového sektoru se s větší pravděpodobností zaměří na práci se stakeholdery, zatímco soukromé firmy dají s větší pravděpodobností důraz na plánování a na úkony spojené s pravidelným vyhodnocováním vývoje projektu. Práce dále naznačila, že všechny organizace přistupují bez rozdílu k vnitřnímu výsledku svých projektů, kterému navíc přikládají větší význam než výsledku vnějšímu. Soukromé firmy však, na rozdíl od ostatních, kladou při vedení svých projektů menší důraz na dosažení dlouhodobých výsledků a ekonomickou udržitelnost po skončení projektu. V neposlední řadě pak práce zkoumá třetí oblast, tedy souvislost mezi použitím projektových nástrojů a dosaženými výsledky, a dospívá k závěru, že vnitřní výsledky projektu jsou pozitivně ovlivněny používáním plánování milníků a logického rámce, zatímco vnější výsledky jsou pozitivně ovlivněny jen vnitřním výsledkem projektu. Na základě výše uvedených zjištění práce navrhuje několik doporučení pro projektové manažery, implementující organizace, Českou rozvojovou agenturu i politické zástupce. |