Emocionálna konštrukcia identity menšín v politickom diskurze: prípadová štúdia rómskej menšiny v EÚ a SR

Proměna romské identity neprobíhá najednou a jednotně u všech romských skupin. Jelikož Romové nemají vlastní domovský stát, ke kterému by sahaly jejich kořeny, měli bližší rodinné vazby a který by sjednocoval jejich národní povědomí, vývoj jejich skupinové identity je rozmanitý. Studium Romů spojuje široké spektrum mezinárodních, regionálních, národních i lokálních aktérů, kteří spolupracují a navzájem se ovlivňují. Úspěšné iniciativy jednotlivých aktérů v evropském integračním procesu Romů slouží jako příklady dobré praxe a vzor pro ostatní zainteresované aktéry, kteří mohou tyto úspěchy implementovat do své praxe. Prostřednictvím jejich vzájemné interakce lze pozorovat diskurzivní změny u jednotlivých aktérů, které následně ovlivňují transformaci dynamiky v politickém a společenském diskurzu na všech úrovních víceúrovňového vládnutí, nejen v interaktivní, ale i v institucionální dimenzi. Disertační práce doplňuje debatu integrace romských menšin ve víceúrovňovém systému vládnutí v EU, která v současnosti vychází především z kritické rasové teorie a jejího konceptu intersekcionality, a rozšiřuje ji o perspektivu emoční intersubjektivity, jak ji definoval Simon Koschut. Aby bylo možné analyzovat jak emoční intersubjektivitu, tak i diskurz o identitě, metodou výzkumu byla zvolena emoční diskurzivní analýza. Evropská unie je představena jako emoční aktér, který mění tzv. pravidla cítění na národní až lokální úrovni v případě Slovenské republiky a jejích tří krajů a měst. Analýza prokázala, že od přijetí prvního Rámcového programu EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů v roce 2011 je možné pozorovat diskurzivní změny obsažených emocí na mezinárodní a národní úrovni, ale pouze částečně na lokální úrovni.

The Roma identity transformation does not occur simultaneously and uniformly for all Roma groups. Since the Roma do not have their home state, to which they can trace their roots, have closer family ties, and which would unify their national consciousness, the development of their group identity is diverse. The study of Roma unites a wide range of international, regional, national, and local actors who cooperate and influence each other. Successful initiatives of these actors in the European Roma integration process serve as examples of good practice and a model for others. Through their mutual interaction, discursive changes can be observed. Subsequently, they influence the transformation of dynamics in political and social discourse at all levels of multi-level governance, not only in the interactive but also in the institutional dimension. The dissertation complements the debate on the integration of Roma minorities in the multi-level governance system in the EU. The debate is currently based mainly on critical race theory and its concept of intersectionality. The dissertation expands the debate on the perspective of emotional intersubjectivity defined by Simon Koschut. To be able to analyse both emotional intersubjectivity and discourse about identity, emotion discourse analysis was chosen as the research method. The European Union is presented as an emotional actor at the international level, which changes the so-called feeling rules at the national and local levels in the Slovak Republic and its three regions and cities. It can be concluded that since the adoption of the first EU Framework for National Roma Integration Strategies in 2011, it is possible to observe discursive changes at the international and national levels, but only partially at the local level.