Analýza vplyvu nezamestnanosti na mieru kriminality v krajoch Slovenskej republiky v rokoch 2011–2022

Tato bakalářská práce se věnuje analýze vlivu míry evidované nezaměstnanosti a reálného hrubého domácího produktu na obyvatele na míru kriminality v krajích Slovenské republiky v období let 2011 až 2022. Výzkum vychází z panelového datového souboru, který byl sestaven na základě údajů poskytnutých Statistickým úřadem Slovenské republiky a Ministerstvem vnitra Slovenské republiky. Analytický proces využívá metody fixních a náhodných efektů k testování formulovaných hypotéz, které jsou založeny na Beckerově ekonomické analýze kriminality. První testovaná hypotéza předpokládá pozitivní vliv míry evidované nezaměstnanosti na míru kriminality a byla potvrzena. Podle odhadů modelu, při ostatních podmínkách konstantních, zvýšení míry nezaměstnanosti o jeden procentní bod vede k nárůstu relativní míry celkové kriminality o 3,98–4,92 %, v závislosti na specifikaci modelu. Druhá hypotéza předpokládá negativní korelaci mezi reálným HDP na obyvatele a mírou kriminality. Jelikož však analýza došla k závěru, že mezi reálným HDP na obyvatele a mírou kriminality existuje statisticky významná pozitivní korelace s časovým zpožděním, byla tato hypotéza zamítnuta.

This bachelor thesis focuses on the analysis of the impact of the registered unemployment rate and the real Gross Domestic Product per capita on the crime rate in the regions of the Slovak Republic during the period from 2011 to 2022. The research is based on a panel data set that was compiled based on data provided by the Statistical Office of the Slovak Republic and the Ministry of Interior of the Slovak Republic. The analytical process utilizes fixed and random effects methods to test the formulated hypotheses, which are based on Becker's economic analysis of crime. The first tested hypothesis assumes a positive impact of the registered unemployment rate on the crime rate and was confirmed. According to model estimates, with other conditions held constant, an increase in the unemployment rate by one percentage point leads to an increase in the relative crime rate by 3,98–4,92 %, depending on the model specification. The second hypothesis assumes a negative correlation between real GDP per capita and the crime rate. However, since the analysis concluded that there is a statistically significant positive correlation between real GDP per capita and the crime rate with a time delay, this hypothesis was rejected.