Hlavní hypotézou této práce je, že ekonomické sankce jsou příčinnou nepříznivých změn u hlavních makroekonomických ukazatelů Evropské unie, které byly pozorovány od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Cílem studie je rovněž zjistit, zda po více než dvou letech konfliktu (2022 a 2023) měly sankce silnější ekonomický dopad na Evropskou unii ve srovnání se zemí, proti níž jsou cíleny, tedy s Ruskem. Tato analýza je provedena prostřednictvím vícenásobné diferenční ekonometrické regrese s panelovými so... zobrazit celý abstraktHlavní hypotézou této práce je, že ekonomické sankce jsou příčinnou nepříznivých změn u hlavních makroekonomických ukazatelů Evropské unie, které byly pozorovány od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Cílem studie je rovněž zjistit, zda po více než dvou letech konfliktu (2022 a 2023) měly sankce silnější ekonomický dopad na Evropskou unii ve srovnání se zemí, proti níž jsou cíleny, tedy s Ruskem. Tato analýza je provedena prostřednictvím vícenásobné diferenční ekonometrické regrese s panelovými soubory dat. Hlavní závěry práce potvrzují následující výsledky: sankce zvýšily inflaci v rámci EU v průměru o 3,79 bodu ročně. Snížily také růst HDP přibližně o 1,15 % ročně a zvýšily míru nezaměstnanosti o 2 %. Dále tato práce prokazuje, že Ruská federace byla sankcemi ovlivněna mnohem více než EU, pokud jde o inflaci a růst HDP, nikoli však o nezaměstnanost. Navzdory dočasným nepříznivým účinkům sankcí na EU tato práce dokazuje, že sankce zůstávají silným ekonomickým nástrojem a v delším horizontu se jejich účinky projeví ve větší míře, zejména pokud se zváží politické faktory. Tato práce patří mezi první studie svého druhu, neboť využívá retrospektivní údaje k posouzení dopadu sankcí více než dva roky po zahájení konfliktu. Tato práce se také výrazně zaměřuje na dopady sankcí na země uvalující sankce, spíše než na jejich dopady na zemi sankciovanou. |