Odhad národní ekvivalenční škály pro hodnocení příjmů, spotřeby a životních podmínek domácností
Autor(ka) práce:
Jirková, Michaela
Typ práce:
Disertační práce
Vedoucí práce:
Fischer, Jakub
Oponenti práce:
-
Jazyk práce:
Česky
Abstrakt:
Hodnocení blahobytu domácností na základě příjmu, spotřeby a životních podmínek pomocí kteréhokoli z různých datových zdrojů by mělo vždy zohledňovat různou velikost a demografickou strukturu domácností z důvodu úspor ze společného hospodaření realizovaných členy domácnosti. Ukazatel relativní příjmové chudoby používaný v EU, míra ohrožení příjmovou chudobou, může být vysoce citlivý na ekvivalenční škálu používanou k přepočtu příjmu domácnosti na ekvivalent pro jednotlivce. Tato práce využívá dva směry již ozkoušených přístupů, objektivní a subjektivní, k odhadu ekvivalenční škály. Objektivní metody jsou založeny na spotřebních výdajích dostupných v národním šetření Statistiky rodinných účtů a subjektivní metody vycházejí z hodnocení finanční spokojenosti a otázky minimálního požadovaného příjmu, obojí dostupné v datech národní verze EU šetření Příjmy a životní podmínky. Cílem je odhadnout národní ekvivalenční škálu odpovídající podmínkám České republiky. Odhad je založen na různých datech pro rok 2020 vzhledem k dostupnosti všech datových zdrojů a možnosti srovnání všech uvedených metod, nicméně tam, kde dostupnost dat dovoluje, je uveden i trend od roku 2010. Národní ekvivalenční škála je následně porovnána s oficiální modifikovanou OECD škálou uplatňovanou jednotně po celá desetiletí v zemích EU. Rovněž je analyzován vliv ekvivalenční škály na ukazatele příjmové chudoby. Výsledky této práce naznačují, že odhadované váhy jsou nižší než oficiálně používané a že váha dospělého v ekvivalenční škále v průběhu času klesá, zatímco váha dítěte je relativně stabilní. Použití národní škály ovlivňuje míru příjmové chudoby a vede k odlišným mírám než pomocí oficiální škály. Jednotný způsob stanovení národní ekvivalenční škály samostatně pro každou evropskou zemi by mohl být přínosnější pro účely národních sociálních politik při současném zachování mezinárodní srovnatelnosti výsledných ukazatelů.
Klíčová slova:
ekvivalenční škála; úspory z rozsahu; národní škála spotřebních jednotek; lineární výdajový systém; subjektivní hranice chudoby; ukazatel příjmové chudoby; životní podmínky domácností
Název práce:
Estimation of the National Equivalence Scale for Assessing Household Income, Consumption and Living Conditions
Autor(ka) práce:
Jirková, Michaela
Typ práce:
Dissertation thesis
Vedoucí práce:
Fischer, Jakub
Oponenti práce:
-
Jazyk práce:
Česky
Abstrakt:
The assessment of welfare of households based on income, consumption and living conditions using any of the various data sources should always take into account the different household size and demographic structure because of economies of scale realized by household members. The relative income poverty indicator applied in the EU, the at-risk-of-poverty rate, can be highly sensitive to the equivalence scale used to transform household income to an equivalent for individuals. This study applies two directions of well-established approaches, the objective and subjective, to estimate the equivalence scale. The objective methods are based on consumption expenditures available in the national Household Budget Survey, and the subjective methods are based on the assessment of Financial Satisfaction and on Minimum Income Question, both available in EU–Statistics on Income and Living Conditions data. The aim is to find an estimate of national equivalence scale appropriate for conditions of Czech Republic. The estimate is based on various data for the year 2020 given the availability of all data sources and possibility of comparison of all mentioned methods, nevertheless where data availability permits, the trend since 2010 is also provided. The national equivalence scale is than compared with the OECD-modified scale applied uniformly for decades across the EU countries. Also, the impact of equivalence scale on income poverty indicators is analyzed. The results of this thesis suggest that estimated weights are lower than the officially applied ones and that the adult weight in the equivalence scale is decreasing over time, while the child weight is relatively stable. Applying the estimated scale affects the income poverty rate and leads to different rates than the official ones. The uniform method for definition of national equivalence scale separately for each European country could be more beneficial for purposes of national social policies while keeping international comparability of resulting indicators.
Klíčová slova:
equivalence scale; economies of scale; national consumption unit scale; income poverty indicator; living conditions of households; linear expenditure system; subjective poverty line