Tato bakalářská práce zkoumá ekonomickou konvergenci a její tempo v rámci zemí OECD na panelových datech s dílčím zaměřením na Českou republiku pro časové období let 2000 až 2019. V teoretické části práce rozebírá koncept ekonomické konvergence v kontextu Solowova modelu a beta a sigma konvergence představené v článcích Barro & Sala-i-Martin (1991, 1992). V empirické analýze konvergence je odhadnut růstový model pomocí metody korelovaných náhodných efektů, která je aplikována na dva dílčí vzorky: 2000–2009 a 2010–2019. Analýza dochází k závěrům, že ke konvergenci v rámci zemí OECD dochází a její tempo zpomaluje. K obdobným závěrům dochází také modely zaměřující se na konvergenci České republiky k ekonomicky vyspělým státům eurozóny. Méně rozvinuté státy OECD by tak měly zvážit přehodnocení rovnovážného růstu ekonomiky ve svých predikčních modelech.
This bachelor’s thesis examines economic convergence and its pace among OECD countries using panel data, with a particular focus on the Czech Republic during the period from 2000 to 2019. The theoretical part of the thesis analyzes the concept of economic convergence in the context of the Solow model and the concepts of beta and sigma convergence as introduced in the articles by Barro & Sala-i-Martin (1991, 1992). In the empirical analysis of convergence, the growth model is estimated using the correlated random effects method, applied to two sub-samples: 2000-2009 and 2010-2019. The analysis concludes that convergence is occurring among OECD countries, but its pace is slowing. Similar conclusions are drawn from models focusing on the convergence of the Czech Republic towards the economically advanced Eurozone countries. Less developed OECD countries should therefore consider reassessing their equilibrium economic growth in their predictive models.