Vliv dětí na strukturu spotřeby domácností: na základě empirické analýzy CHFS (2019)
Název práce: | The Impact of children on household consumption structure in China |
---|---|
Autor(ka) práce: | Zhong, Ruixi |
Typ práce: | Bachelor thesis |
Vedoucí práce: | Burlakov, Georgi |
Oponenti práce: | Čermáková, Klára |
Jazyk práce: | English |
Abstrakt: | Entering 21st century, China facing severe population issues, who has continuously adjusted its fertility policies. However, it still hard to change the situation, population issues and family consumption habits have become obstacles for expanding domestic demand and promoting economic development. Therefore, studying family consumption from the perspectives of the number and gender of children can promote a dual enhancement of fertility and consumption, which is beneficial for fostering a virtuous cycle of population and economic development. This study first summarizes and analyses the effects and mechanisms of the number and gender of children on household consumption at a theoretical level. Then it analyses the current situation of fertility and consumption in China. Finally, using the 2019 China Household Finance Survey (CHFS) data as a sample, an OLS model is used, with the number of children and gender as independent variables, and total household consumption and consumption structure as dependent variables, respectively. The study also takes a series of factors such as family characteristics and parental characteristics as control variables. The empirical results indicate that, firstly, when the number of children is three or fewer, the number of children promotes total household consumption expenditure. But for different consumption categories, there is no significant influence. Secondly, families with boys have lower total consumption expenditure (excluding housing consumption) compared to families with girls also with relatively higher spending on housing expenditure. However, for families with girls, clothing consumption expenditure will be relatively higher. Based on the empirical results, three suggestions are proposed. Firstly, family income levels should be increased to enhance the total household consumption budget. Secondly, correct consumption ideas should be consistently promoted to drive consumption upgrades. Thirdly, educational reform should be strengthened to reduce the cost of children's education for families. |
Klíčová slova: | household consumption; fertility policy; gender imbalance |
Název práce: | Vliv dětí na strukturu spotřeby domácností: na základě empirické analýzy CHFS (2019) |
---|---|
Autor(ka) práce: | Zhong, Ruixi |
Typ práce: | Bakalářská práce |
Vedoucí práce: | Burlakov, Georgi |
Oponenti práce: | Čermáková, Klára |
Jazyk práce: | English |
Abstrakt: | Čína se na prahu 21. století potýká s vážnými populačními problémy a neustále upravuje svou politiku porodnosti. Situaci je však stále těžké změnit, populační problémy a spotřební návyky rodin se staly překážkou pro rozšíření domácí poptávky a podporu hospodářského rozvoje. Proto může studium rodinné spotřeby z hlediska počtu a pohlaví dětí podpořit dvojí zvýšení porodnosti a spotřeby, což je prospěšné pro podporu příznivého cyklu populačního a hospodářského rozvoje. Tato studie nejprve shrnuje a analyzuje účinky a mechanismy počtu a pohlaví dětí na spotřebu domácností na teoretické úrovni. Poté analyzuje současnou situaci v oblasti plodnosti a spotřeby v Číně. Nakonec na základě údajů z Čínského šetření o financích domácností (CHFS) z roku 2019 jako vzorku používá model OLS, v němž jsou počet dětí a pohlaví nezávislými proměnnými a celková spotřeba domácností, respektive struktura spotřeby závislými proměnnými. Studie rovněž bere řadu faktorů, jako jsou charakteristiky rodiny a charakteristiky rodičů, jako kontrolní proměnné. Empirické výsledky ukazují, že zaprvé, pokud je počet dětí tři nebo méně, počet dětí podporuje celkové spotřební výdaje domácnosti. U různých kategorií spotřeby však není vliv významný. Zadruhé, rodiny s chlapci mají nižší celkové spotřební výdaje (bez spotřeby na bydlení) ve srovnání s rodinami s dívkami i při relativně vyšších výdajích na bydlení. U rodin s dívkami však budou výdaje na spotřebu oblečení relativně vyšší. Na základě empirických výsledků jsou navrženy tři návrhy. Zaprvé by se měla zvýšit úroveň příjmů rodin, aby se zvýšil celkový rozpočet na spotřebu domácností. Zadruhé by měly být důsledně podporovány správné myšlenky spotřeby, které by vedly k jejímu zvyšování. Zatřetí by měla být posílena reforma vzdělávání, aby se snížily náklady rodin na vzdělávání dětí. |
Klíčová slova: | politika porodnosti; spotřeba domácností; genderová nerovnováha |
Informace o studiu
Studijní program / obor: | Economics |
---|---|
Typ studijního programu: | Bakalářský studijní program |
Přidělovaná hodnost: | Bc. |
Instituce přidělující hodnost: | Vysoká škola ekonomická v Praze |
Fakulta: | Národohospodářská fakulta |
Katedra: | Katedra ekonomie |
Informace o odevzdání a obhajobě
Datum zadání práce: | 29. 2. 2024 |
---|---|
Datum podání práce: | 21. 8. 2024 |
Datum obhajoby: | 10. 9. 2024 |
Identifikátor v systému InSIS: | https://insis.vse.cz/zp/87825/podrobnosti |