Rola emócií a strachu v medzinárodných vzťahoch: Analýza jadrovej politiky Ruska a reakcie Velkej Británie na ňu počas vojny na Ukrajine

Jaderná rétorika jako nástroj strategické komunikace se v současnosti stává stále relevantnějším tématem v kontextu narůstajících bezpečnostních napětí. Diplomová práce se zaměřuje na analýzu jaderných vyjádření Ruské federace a reakcí Spojeného království v kontextu války na Ukrajině. Cílem je prozkoumat, jak jsou hrozby jaderného použití konstruovány a využívány v politickém diskurzu a jaký význam nabývají v rámci mocenské soutěže mezi aktéry. Práce vychází z kombinace případové studie a kritické diskurzivní analýzy aplikované na vyjádření politických představitelů, oficiální dokumenty a diplomatické reakce z období únor 2022 až prosinec 2023. Teoretický rámec dělí problematiku do čtyř oblastí: emoce v mezinárodních vztazích, symbolický rozměr jaderných zbraní, psychologie zastrašování a efektivita jaderného odstrašení. Výzkum ukazuje, že Ruská federace rámovala svá jaderná vyjádření jako obranu proti údajnému ohrožení ze strany Západu, přičemž zdůrazňovala existenční hrozby, historickou paměť a ochotu jednat. Cílem bylo vytvořit psychologický tlak a posílit vlastní velmocenskou identitu. Spojené království reagovalo zdrženlivou, ale důslednou rétorikou založenou na kolektivní obraně a strategické nepředvídatelnosti. Cílem britského přístupu bylo zároveň udržení důvěryhodnosti západní strategie odstrašení a uklidnění domácího i mezinárodního publika. Zjištění potvrzují, že jaderná rétorika neslouží výhradně vojenskému účelu, ale je významným nástrojem politické signalizace. Práce přispívá k porozumění jazykových strategií v bezpečnostním diskurzu a otevírá prostor pro další výzkum jaderné komunikace v transatlantickém i globálním kontextu.

Nuclear rhetoric as a tool of strategic communication is becoming increasingly relevant in the context of rising security tensions. This Master's thesis focuses on the analysis of nuclear statements by the Russian Federation and the responses of the United Kingdom in the context of the war in Ukraine. The aim is to examine how nuclear threats are constructed and used in political discourse, and what significance they acquire within the framework of power competition between actors. The thesis is based on a combination of a case study and critical discourse analysis, applied to statements by political representatives, official documents, and diplomatic responses from the period of February 2022 to December 2023. The theoretical framework divides the issue into four areas: emotions in international relations, the symbolic dimension of nuclear weapons, the psychology of deterrence, and the effectiveness of nuclear deterrence. The research shows that the Russian Federation framed its nuclear rhetoric as a legitimate defence against alleged threats from the West, while emphasizing existential danger, historical memory, and the willingness to act. The aim was to create psychological pressure and to strengthen its great power identity. The United Kingdom responded with restrained yet consistent rhetoric, based on collective defence and strategic unpredictability. The aim of the British approach was to maintain the credibility of the Western deterrence strategy and to reassure both domestic and international audiences. The findings confirm that nuclear rhetoric does not serve exclusively military purposes, but represents an important tool of political signalling. This thesis contributes to understanding linguistic strategies in security discourse and opens up space for further research into nuclear communication in both the transatlantic and global context.