Výzvy dovozu výživových doplnkov z východnej Ázie: Konkurencia, regulačné prostredie a manažment rizík

Growing consumer interest in healthcare, sustainability and natural products also means a likely increase in dietary supplements from Southeast Asia. This thesis focuses on exploring the risks associated with importing Asian dietary supplements into the European market. The research focused on three key areas: the logistical import procedures, the competitive environment and regulatory licensing requirements. The methodological approach included qualitative interviews with a Czech TCM expert, market data analysis and a consumer questionnaire survey. The theoretical section introduces the historical and philosophical context of Traditional Chinese Medicine (TCM), mentioning the principles of yin and yang, the five elements theory and the holistic approach to health. It discusses the European Directive 2004/24/EC, which provides for simplified registration of traditional herbal medicines with a requirement of at least thirty years of history of use, including documentation of quality, purity and manufacturing process. The legislative process associated in natural dietary supplements, however, is not coherent among EU member states. Using the specific example of an anonymised company, the transition from direct import to distribution through partner firms is analysed. The findings show that the new arrangement reduced customs risks, optimised warehouse capacity and increased supply chain flexibility. An interview with a clinic owner reveals the business drivers: decentralization of supply, better quality control and diversification of risk. At the same time, collaboration allows for greater concentration of capital and with it more transportation options. The identification of risks resulted in three categories: logistical, such as the vulnerability of congested transport routes, seasonal fluctuations and unpredictable customs delays; competitive, where the pressure of large pharmaceutical corporations with vertical integration, extensive marketing and significant market power is most evident; and regulatory, such as differing formulation requirements between countries, extensive documentation requirements for clinical and toxicological studies, and differing labelling standards. Frequently changing and unstable legislation, poses a significant risk due to long lead times from East Asian countries. Mitigation strategies proposed by the thesis include the introduction of a blockchain system for transparent tracking of raw material origins, the use of artificial intelligence to predict logistics routes, and transport chain optimization. IoT (Internet of things) technologies can be used to continuously monitor temperature and humidity during transport to limit the risk of product contamination during storage and to regularly audit legislative changes. The benefits of creating cooperative networks of SMEs to share resources, know-how and costs are highlighted. Future challenges stem from the continuous changes in European regulations on food supplements, including the possible tightening of the requirements for demonstrating efficacy. Smaller distributors can gain a competitive advantage by personalising products based on knowledge from big data analytics and adapting to digitalised business platforms. The integration of modern technologies is still in its infancy and further research is recommended to validate the benefits of technologies in practice and to simulate regulatory scenarios for faster adaptation to legal changes.

Rostoucí zájem spotřebitelů o zdravotní péči, udržitelnost a přírodní produkty také znamená pravděpodobný nárůst doplňků stravy z jihovýchodní Asie. Tato práce se zaměřuje na zkoumání rizik spojených s dovozem asijských doplňků stravy na evropský trh. Výzkum se zaměřil na tři klíčové oblasti: logistické postupy dovozu, konkurenční prostředí a požadavky na regulační licence. Metodologický přístup zahrnoval kvalitativní rozhovory s českým odborníkem na TCM, analýzu tržních dat a dotazníkové šetření mezi spotřebiteli. Teoretická část představuje historický a filozofický kontext tradiční čínské medicíny (TCM), zmiňuje principy jin a jang, teorii pěti prvků a holistický přístup ke zdraví. Pojednává o evropské směrnici 2004/24/ES, která stanoví zjednodušenou registraci tradičních rostlinných léčivých přípravků s požadavkem nejméně třicetileté historie užívání, včetně dokumentace kvality, čistoty a výrobního procesu. Legislativní proces spojený s přírodními doplňky stravy však není mezi členskými státy EU jednotný. Na konkrétním příkladu anonymizované společnosti je analyzován přechod od přímého dovozu k distribuci prostřednictvím partnerských firem. Zjištění ukazují, že nové uspořádání snížilo celní rizika, optimalizovalo kapacitu skladů a zvýšilo flexibilitu dodavatelského řetězce. Rozhovor s majitelem kliniky odhaluje hnací síly podnikání: decentralizaci dodávek, lepší kontrolu kvality a diverzifikaci rizik. Spolupráce zároveň umožňuje větší koncentraci kapitálu a s tím i více možností přepravy. Identifikace rizik vyústila ve tři kategorie: logistická, jako je zranitelnost přetížených dopravních tras, sezónní výkyvy a nepředvídatelné celní zpoždění; konkurenční, kde se nejvíce projevuje tlak velkých farmaceutických korporací s vertikální integrací, rozsáhlým marketingem a významnou tržní silou; a regulační, jako jsou rozdílné požadavky na složení v jednotlivých zemích, rozsáhlé požadavky na dokumentaci klinických a toxikologických studií a rozdílné normy označování. Často se měnící a nestabilní legislativa představuje významné riziko kvůli dlouhým lhůtám pro přípravu z východoasijských zemí. Strategie zmírnění dopadů navržené v této práci zahrnují zavedení systému blockchain pro transparentní sledování původu surovin, využití umělé inteligence k předvídání logistických tras a optimalizaci dopravního řetězce. Technologie internetu věcí (IoT) lze využít k průběžnému sledování teploty a vlhkosti během přepravy, aby se omezilo riziko kontaminace výrobků během skladování a k pravidelnému auditu legislativních změn. Zdůrazněny jsou výhody vytváření kooperativních sítí malých a středních podniků pro sdílení zdrojů, know-how a nákladů. Budoucí výzvy vyplývají z neustálých změn evropských předpisů týkajících se doplňků stravy, včetně možného zpřísnění požadavků na prokazování účinnosti. Menší distributoři mohou získat konkurenční výhodu personalizací výrobků na základě znalostí z analýzy velkých dat a přizpůsobením se digitalizovaným obchodním platformám. Integrace moderních technologií je stále v plenkách a doporučuje se další výzkum, který by ověřil přínosy technologií v praxi a simuloval regulační scénáře pro rychlejší přizpůsobení se právním změnám.