Cílem této práce je seznámit čtenáře s problematikou legislativy týkající se elektronického podpisu v České republice a v Německu a její srovnání. V úvodu práce je stručně vymezeno, co lze pod pojmem elektronický podpis chápat a jeho formy. Jsou zde také stručně charakterizovány možnosti využití elektronického podpisu. Poté přichází na řadu hlavní část práce, která je členěna do dvou základních oddílů.
V prvním oddíle se zabývám zvlášť popisu legislativy elektronického podpisu v České republice ... show full abstractCílem této práce je seznámit čtenáře s problematikou legislativy týkající se elektronického podpisu v České republice a v Německu a její srovnání. V úvodu práce je stručně vymezeno, co lze pod pojmem elektronický podpis chápat a jeho formy. Jsou zde také stručně charakterizovány možnosti využití elektronického podpisu. Poté přichází na řadu hlavní část práce, která je členěna do dvou základních oddílů.
V prvním oddíle se zabývám zvlášť popisu legislativy elektronického podpisu v České republice a zvlášť v Německu. Poté provádím jejich komparaci a zhodnocení celé této problematiky.
V druhém oddíle se zabývám popisem legislativy týkající se poskytovatelů certifikačních služeb a to opět zvlášť jak pro Českou republiku tak pro Německo. I zde provádím jejich komparaci. K tomuto oddílu se dále váže popis situace na trzích poskytovatelů certifikačních služeb České republiky a Německa. |