Sino-african economic cooperation

Téma čínsko-afrických vztahů je v domácí odborné literatuře přehlíženo. Představa, že existuje jen málo důvodů, proč by Čína a Afrika měly udržovat nějaké významnější styky, je mylná. Čínsko-africká spolupráce má za sebou více než šedesátiletou historii, která se vyvíjela od pomoci při národně osvobozujících bojích přes ideologickou sounáležitost až po současnou hospodářskou součinnost, která odráží čínskou průmyslovou potřebu afrického nerostného bohatství. Vzájemná obchodní výměna se v posledním desetiletí se mezi oběma regiony výrazně zvyšuje. Samotná spolupráce se opírá o politickou a bezpečnostní shodu, investiční činnost a rozsáhlou rozvojovou pomoc, jak je často zdůrazňováno na organizovaných summitech. Zatímco evropský a americký obchod s Afrikou klesá, Čína nabírá dech. Čínská poptávka po nerostných surovinách zvyšuje příjmy africkým státům bohatým na nerostné suroviny a společně s čínskými investicemi urychluje jejich rozvoj. Přes veškerá prohlášení však Čína spíše využívá své silnější pozice vůči nejednotným africkým státům, které stále spíše ještě tápají a hledají způsob, jak z potřeb čínské ekonomiky těžit i do budoucna. Čína zavírá oči před řešením kritických situací v některých afrických státech, využívá nedemokratických politických uskupení v jednotlivých afrických státech ve svůj vlastní prospěch. Zároveň se ale s ohrožením některých čínských aktivit na kontinentě začíná ukazovat, že s růstem čínských potřeb se bude muset Čína aktivněji zapojovat do řešení afrických problémů a přestat je přehlížet.