Tato práce se zabývá cenovou hladinou a jejím vývojem po vstupu do eurozóny. Vstup do eurozóny se v každé zemi pojí s obavami z případného skokového cenového nárůstu. Tato práce se zabývá tím, zda jsou tyto obavy opodstatněné a snaží se případný cenový nárůst spojený se vstupem do měnové unie kvantifikovat. Mapuje přípravy a přistoupení dvou zemí z postkomunistického bloku, Slovinska a Slovenska, do eurozóny a analyzuje především kroky, kterými se obě země snaží cenovému nárůstu zamezit. Následn... show full abstractTato práce se zabývá cenovou hladinou a jejím vývojem po vstupu do eurozóny. Vstup do eurozóny se v každé zemi pojí s obavami z případného skokového cenového nárůstu. Tato práce se zabývá tím, zda jsou tyto obavy opodstatněné a snaží se případný cenový nárůst spojený se vstupem do měnové unie kvantifikovat. Mapuje přípravy a přistoupení dvou zemí z postkomunistického bloku, Slovinska a Slovenska, do eurozóny a analyzuje především kroky, kterými se obě země snaží cenovému nárůstu zamezit. Následně práce pomocí lineárního regresního modelu kvantifikuje na základě dat časových řad vliv vstupu do měnové unie na cenovou hladinu Práce dochází ke zjištění, že se občané zemí zavádějící euro nemusí děsit skokového nárůstu cen, jako tomu bylo doposud zvykem. |