Cílem této práce je porovnat faktory, které ovlivňují starobní důchodce v setrvání na trhu práce, neboť zapojení starších osob do pracovního procesu je nedílnou součástí důchodové reformy. První část je věnována aktuální situaci v ČR, tedy legislativním novinkám a vlivu odvětvové struktury, dosaženého vzdělání nebo ekonomického postavení na pracovní uplatnění důchodců. Z mezinárodního srovnání věku při opouštění pracovního trhu vyplynulo, že ČR je pod úrovní průměru EU. Proto následuje porovnání... show full abstractCílem této práce je porovnat faktory, které ovlivňují starobní důchodce v setrvání na trhu práce, neboť zapojení starších osob do pracovního procesu je nedílnou součástí důchodové reformy. První část je věnována aktuální situaci v ČR, tedy legislativním novinkám a vlivu odvětvové struktury, dosaženého vzdělání nebo ekonomického postavení na pracovní uplatnění důchodců. Z mezinárodního srovnání věku při opouštění pracovního trhu vyplynulo, že ČR je pod úrovní průměru EU. Proto následuje porovnání opatření uplatňovaných vládami evropských zemí, jako je například nastavení věkové hranice odchodu do důchodu, která v ČR právě prochází obdobím navýšení. Komparace ukazuje, že každý stát se k této problematice staví jinak -- ať už jde o podmínky souběhu penze a výdělečné činnosti, možnost vstoupení do předčasného důchodu, nebo výhody jejího odkladu. Lze konstatovat, že Česká republika provedla v tomto směru řadu změn, které by měly vést k dosažení úrovně jiných zemí. |