Cílem této práce je zhodnotit, zda Palestinská samospráva rozkládající se na území pásma Gazy a Západního břehu Jordánu naplňuje podmínky státnosti z hlediska mezinárodního práva a zda tedy může či nemůže být pokládána za stát. Jednotlivé znaky státu jsou aplikovány na případ Palestinské samosprávy a podrobně rozebrány. Bakalářská práce je rozčleněna do pěti kapitol. První z nich se věnuje definici pojmu "stát" a teoretickému vymezení podmínek, které musí entita splňovat, aby mohla být za stát považována. Ve druhé kapitole jsou načrtnuty nejdůležitější momenty v historii palestinského národa a Palestiny od nejstarších dob do vyhlášení palestinské Deklarace nezávislosti, neboť znalost těchto událostí považuji za nezbytnou k pochopení současných názorů a postojů Palestinců i Izraele. Ve třetí části práce je pozornost soustředěna na nejnovější historii izraelsko-palestinských vztahů se zaměřením na mírový proces od roku 1993. Čtvrtá kapitola se zabývá problematikou znaků státu -- obyvatelstvem a státním územím -- vztaženou na případ Palestinské samosprávy. V této části práce jsou nastíněny některé z kontroverzních témat izraelsko-palestinského konfliktu, jako např. repatriace palestinských uprchlíků, správa Jeruzaléma nebo bezpečnostní bariéra. Poslední, pátá kapitola se v rámci pohledu na veřejnou moc v Palestinské samosprávě soustřeďuje na dvě hlavní politické strany, Hamás a Fatah, a na rozkol na palestinské politické scéně. |